Odkdy jste zapojený v třebíčské politice?

Od 12. prosince 1990. To jsem přišel na radnici v první vlně po roce 1989, volby byly v listopadu. V té době jsem učil na vysoké škole veterinární a přešel jsem přímo na post starosty. Pak jsem měl po Senátu pauzu, ale o dění jsem se zajímal. Vrátil jsem se jako opoziční zastupitel, posléze se stal opět starostou a končím coby radní.

Mimochodem, jaké to bylo, když jste přebíral úřad po posledním socialistickém předsedovi městského národního výboru?

Přišel jsem v prosinci roku 1990 do kanceláře, kolega Vostal mi dal svazek klíčů a tím to bylo vyřízeno. Nebylo co předávat. Zákony fungovaly nově, jinak. A nebyly v tom ani nějaké extra emoce.

Takže to proběhlo neutrálně?

Přesně tak. Znali jsme se z rodičovského sdružení. Rozkoukat se ve funkci bylo složitější, než jsem si představoval. Přišel jsem do práce v pondělí. A ve středu mi říkají matrikářky: Pane starosto, co svatby? Máme je odvolat? Já na to: Počkejte, jaký svatby? Ony: Musíte v sobotu oddávat. Šli jsme do malovaného domu do obřadní síně, matrikářky vytáhly projev, vysvětlily proceduru a já si první sobotu odkroutil deset svateb. A tak to jelo půl roku v kuse, než zastupitelstvo ustanovilo k oddávání další zastupitele. To byly docela šoky. Museli jsme ale především teprve zjistit, jak se odlišuje státní správa od samosprávy. Byl to průzkum terénu bojem.

Proč již nekandiduje? Jak vzpomíná na dobu, kdy na něj kolegové podávali trestní oznámení? Co míní o Richardu Horkém? A co bude dělat během volebního víkendu? Vše si přečtěte v aktuálním vydání Třebíčského týdne, který je právě teď na stáncích.