Jedno auto za druhým, téměř neustálé hučení. Tak v Třebíči vypadají ulice Pražská, Sucheniova, Bráfova a Sportovní. Tedy průtah městem.

Zdatně jim sekundují také Znojemská u tamní nákupní zóny, Spojovací, Hrotovická a Rafaelova. Není to jen čistě subjektivní pocit. Jasně to potvrzují i takzvané hlukové mapy, které loni nechalo vyhotovit město.

Autobusy městské dopravy v Třebíči.
V Třebíči zlevňuje celoroční jízdné. Radnice chce lidi nahnat do autobusů

Mapy souvisejí s Plánem udržitelné městské mobility města Třebíče (PUMM). Ten spadá pod další projekty, které se souhrnně zabývají negativními vlivy na člověka. A hluk je právě jedním z nich.

„S tou Bráfkou je to pravda stoprocentně. Pracuji tam a jsem ráda, že máme v kanceláři okna na druhou stranu. Bohatě mi stačí, když na Bráfku vyjdu po práci. Odpoledne jsou tam kolony a z toho hučení mě často rozbolí hlava,“ potvrzuje Jiřina Matějková.

Hluková mapa Třebíče modelující hluk v roce 2030, nebude-li obchvat. Hluk měřený od 6.00 do 22.00 hodin. Čím tmavší barva, tím větší hluk. Fialová barva značí hluk na 70 db.Hluková mapa Třebíče modelující hluk v roce 2030, nebude-li obchvat. Hluk měřený od 6.00 do 22.00 hodin. Čím tmavší barva, tím větší hluk. Fialová barva značí hluk na 70 db.Zdroj: modernidoprava.trebic.cz

Jenže hluku nejsou lidé vystaveni pouze v zaměstnání. Odborníci z českobudějovické Zkušební laboratoře měřili hluk v Třebíči na 146 místech, a to ve dne i v noci. Třebíč rozdělili podle každého domu a určili přesné rozmístění obyvatel. Zjistili, že nadměrný hluk nad pětapadesát decibelů musí denně snášet přes pět tisíc lidí a více než dva tisíce jsou mu vystavené i v noci. Tehdy se za nadměrný hluk počítá pětačtyřicet decibelů.

Zpracovatelé navrhli různé hlukové scénáře od současnosti až po rok 2050. Některé varianty počítají i s předpokládaným obchvatem města. Odborníci ale výslovně upozorňují na to, že se hluk po jeho zbudování přesune do jižní části Třebíče. „Máte pravdu, s přesunem aut do jiných částí budované infrastruktury se pojí také přesun jejich hluku. Obecně jsou dva přístupy snížení hluku nebo jeho dopadů. Buď přímo u zdroje, tedy zabránit jeho vzniku například změnou povrchu vozovky. Nebo po vzniku hluku bránit jeho šíření například pomocí protihlukových stěn,“ potvrzuje starosta Pavel Pacal.

Ilustrační foto
Boj o úložiště v lokalitě Horka: obce neuspěly u Ústavního soudu

Ten zároveň upozorňuje, že Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které obchvat připravuje, s protihlukovým opatřením počítá. „Například vedením části komunikace v zářezu, v tunelu a právě protihlukovými stěnami. Tyto plány ŘSD jsou v hlukovém modelu zohledněné. V reálu se výsledná situace může lišit od modelovaných variant. Pak je možné přistoupit k dalším protihlukovým opatřením,“ dodává starosta.

Podrobné výstupy nejen z hlukové mapy lze najít ZDE

Přesný popis jednotlivých scénářů ZDE

Třebíč se snaží lidi vést k takzvané udržitelné dopravě. Tedy třeba, aby po městě jezdili na kole. I proto v ulicích vznikly cyklokoridory. Jenže ty mnohdy vedou po frekventovaných silnicích a odborníci při tvorbě hlukových map upozornili, že lidi může od cyklodopravy odrazovat právě hluk.

Cyklista Jan Novotný si ale myslí, že problém je spíš v pocitu nebezpečí z aut. „Jestli auto hučí, to je mi celkem jedno. Radši proto jezdím klidnějšími trasami, protože jsou bezpečnější. Ale je mi jasné, že ne všude se dají vést klidné cyklokoridory. Člověk zkrátka na tu frekventovanou silnici občas najet musí,“ zamýšlí se Novotný.

Podle starosty Pacala se v tomto případě vše odvíjí od reliéfu krajiny. Ta je v Třebíči značně kopcovitá. „Teoreticky lze cyklotrasy vést téměř jakkoliv, ale mohou s tím být spojené výrazně vyšší investice. Cílem je vytvořit propojenou, srozumitelnou cyklistickou infrastrukturu. Vnímané negativní vlivy pocitu bezpečí a hluku jsou dobrými podněty, ale cyklista hlavně řeší, zda vůbec může jet někudy, kde má pro sebe vyhrazený prostor,“ vysvětluje Pacal.