Událost rozpoutala komunistický teror. Přestože se okolnosti vraždy nepodařilo zcela objasnit, staly se pro komunistický režim záminkou k likvidaci kněžích a také soukromých zemědělců v kraji, kde byl značný odpor proti kolektivizaci.

„Bezpečnost sice nezareagovala rychle během Malého činů v kraji, ale o to rychlejší byla v přípravě politického procesu. Na základě událostí začala měnit výpovědi dosavadních zatčených tak, aby složila obraz teroristické skupiny Ladislava Malého. Již 7. července dodali příslušníci bezpečnosti státní prokuratuře první verzi trestního oznámení,“ popsal sled událostí historik Michal Stehlík, který se babickým událostem věnoval v knize Babické vraždy 1951.

Soudní přelíčení proběhlo o týden později, v Dělnickém domě v Jihlavě od 12. do 14. července 1951. „Na proces byly vydávány vstupenky, které včetně distribuce zajišťoval krajský výbor KSČ v Jihlavě. Soudní jednání bylo ještě podpořeno masivní propagandou, peticemi, dopisy žádající nejpřísnější tresty, to vše podpořeno tiskem i rozhlasem,“ doplnil Stehlík.

Od soudu odešlo sedm obviněných s trestem smrti, dalším třem vyměřil soud doživotí a zbývající obžalovaní dostali mnohaleté tresty vezení.

Sedmdesátileté výročí tragické události si připomenou i v Babicích. „V pátek okolo osmnácté hodiny půjdeme směrem od kulturního domu k pomníku na návsi, kde položíme za obec květiny. Pokračovat budeme na hřbitov, k hrobům pana Roupce a Bláhy (zavraždění funkcionáři mnv, poz. red). Kdo chce, může se k nám přidat,“ sdělila starostka Babic Petra Černá.

Smutnou kapitolu v dějinách obce vnímají místní jako uzavřenou. „Každá vesnice má nějakou smutnou událost v historii. Nějak jsme se v tom tématu nepitvali, na společenských a kulturních akcích mluvíme o jiných věcech,“ dodala Černá.