V rozlehlé hale pracuje několik dělníků. A také jedna dělnice, usměvavá mladá dívka. Mezi samými mužskými působí tak trochu jako zjevení. „Jako holka jsem tu opravdu sama. Ale jsem zvyklá. Mám strojní průmyslovku a ve třídě jsem taky byla jediná dívka,“ směje se Kateřina Švarcová.

Ta se zde mezi frézami, bruskami a dalšími stroji pohybuje už asi rok. Materiál, se kterým nyní pracuje, je ale o poznání menší oproti tomu, s nímž se potýkají její kolegové. Železné pruty, které rozřezává, mají totiž na délku „jen“ šest metrů. To „jen“ je opravdu na místě. Ve výrobnách firmy MICo se totiž vyrábějí komponenty například pro elektrárny. A tak není divu, že jedna součástka může měřit i desítky metrů a vážit desítky tun. „Musíme občas vlézt dovnitř, jinak to nejde,“ podotýká jeden z dělníků, který cosi brousí ve více než dvacet metrů dlouhé a asi tři metry široké trubce. Jiný pro změnu s čímsi zápolí v útrobách velkého kondenzátoru, kouká mu z něj ven jen hlava.

Ilustrační fotografie.
Útok na obsluhu herny v Třebíči: chtěl prsteny, ženě vyhrožoval odřezáním prstu

Firma sídlí v Třebíči, výrobní haly má ale v nedalekých Hrotovicích a Kramolíně. Člověk se sem běžně nepodívá, takže zhlédnout zdejší provoz, kde si vedle obřích výrobků připadá jako trpaslík, opravdu stojí za to. „Tahle roura měří asi třiadvacet metrů. Abychom ji dostali ven, budeme muset odstranit ty velké mnohatunové betonové fundamenty, které jsou tamhle na druhé straně nádvoří. A dopravce pak bude muset vymyslet, jak se proplést těmi zatáčkami u továrny. Jakmile se dostane na křižovatku u Hrotovic, už to bude dobré,“ ukazuje obchodní ředitel Jiří Postler.

Společnost v poslední době prošla velkou reorganizací a nyní patří pod velký strojírenský holding. Vyrábí součástky pro celý svět, kromě jaderných elektráren jsou její cílovou skupinou třeba i tepelné elektrárny či teplárny. V současné době už se připravuje na výstavbu „nových“ Dukovan, takže se poohlíží po šikovných strojařích. „Je to ale velký oříšek. Už teď jsou tito lidé nedostatkoví. A to jak inženýři, tak i kvalifikovaní svářeči, zámečníci či obráběči kovů,“ vysvětluje generální ředitel firmy Petr Litvan.

Zdroj: Deník/Milan Krčmář

Podle něj ale právě dostavba jaderné elektrárny přinese značný nárůst obratu. „Ten teď činí asi dvě stě milionů korun. V rámci stávajících areálů jsme schopni posunout se na šest set či sedm set milionů korun. Vyžaduje to ale nábor minimálně dalších sto padesáti lidí,“ dodává Litvan. „Výhodou je, že oba výrobní areály máme v těsné blízkosti Jaderné elektrárny Dukovany. Až se bude stavět nový blok, nebude nutné řešit náročnou dopravu, clo a další věci,“ podotýká šéf firmy.

Do haly mezitím přijel traktor, který sem dovezl soupravu s mnoha nápravami. Leží na ní velký železný blok ve tvaru trojúhelníku. Každá jeho strana má asi tři metry. Dělníci k bloku najíždějí s jeřábem, blok poutají řetězy a následně přemísťují na druhou stranu haly. Mnohatunový kolos se vznáší ve vzduchu jako pírko. Další součástka pro zahraničního odběratele je hotová.