Když vláda před rokem svým usnesením schválila tučnou státní podporu tomuto záměru, který ministerští úředníci vymysleli, zdála se to být optimistická zpráva. Podmínkou bylo do čtyř let plochu zkolaudovat. Vše se zadrhlo už v počátku, kdy několik vlastníků odmítlo prodat svou půdu. Navíc v regionu panuje malá nezaměstnanost, firmy obtížně shánějí lidi. Nová zóna u Budějovic by jich přitom potřebovala několik tisíc.

„Chtěli jsme na ministerstvu průmyslu a obchodu informaci, zda by nemohla být v našem případě výjimka – my bychom díky ní dostali příspěvek na zónu menší než 30 hektarů,“ říká budějovický starosta Vlastimil Bařinka.

Odpověď podle jeho slov zněla ne. „Za námi je několik dalších měst, které chystají totéž, porušila by se společná pravidla,“ upřesnil.

V březnu mají zastupitelé města rozhodnout, zda v projektu pokračovat dál, když je na mrtvém bodě a přestávají se stíhat termíny. Pokud se nedodrží, město by muselo státní dotaci vrátit. Do Budějovic mělo plynout okolo 140 milionů korun, což mělo pokrýt většinu nákladů. Město chtělo částečně dotovat výkupy. Nabídka lidem zní 300 korun za měst čtvereční.

„Pokud se vlastníci půdy, kteří zatím nechtějí prodat nebo mají přemrštěné nároky, do března nerozhodnou jinak, budu na březnovém zastupitelstvu žádat, abychom z projektu vystoupili,“ zdůraznil Bařinka.

Tím se podle něj vrátka ke státním penězům na vytvoření nové průmyslové zóny u Budějovic nezavírají. Jen by to mohly být finance odjinud a na plochu do deseti hektarů. Taková se už nyní rýsuje a zajímá dvě firmy, mohlo by tam vzniknout okolo pěti set pracovních míst.

Na ministerstvu průmyslu a obchodu o budějovických potížích vědí. Bylo tam předjednáno, že město může předložit žádost do programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury pro rozvoj lokality o menší výměře.
„Zároveň jsme ale zástupce města při jednání upozornili, že pak k tomuto projektu bude muset být přistoupeno jako k ostatním menším,“ sdělil Kryštof Čeřovský z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.

Jednoduše řečeno – velký třicetihektarový projekt na základě vládního usnesení měl peníze jistější. Na dotaci na menší projekt bude složitější dosáhnout, protože zdroj je omezený a žadatelů celá řada. Je to tedy tak trochu sázka do loterie.

Zastupitelé Budějovic zatím nemají zcela jasno, jak se budou v této věci rozhodovat dál. Například komunistka Věra Kaňková chápe, že zdravý rozum říká, jít umírněnější cestou. „Na druhou stranu musíme pečlivě zvážit, zda rozhodnutím vystoupit z vládního usnesení o velké průmyslové zóně nezabouchneme dveře novým zastupitelům, kteří přijdou letos na podzim po nás a kteří můžou být progresivnější, mít jiné nápady,“ podotýká. Je pro, zkoušet ještě přesvědčit těch několik majitelů, kteří jsou zarytě proti, aby pozemky prodali. „Aby nebyla kritika, že jsme my, současní zastupitelé, něco zavrhli,“ předjímá.

Podobný názor zastává například lidovec Stanislav Karlík. Myslí si, že je důležité mít pro budoucnost kolem města rozvojovou zónu: „Můžeme pak zájemci říct – tady máš deset hektarů a pozemky okolo si už dokup.“ To ale podle starosty Bařinky splňuje i umírněnější varianta menší průmyslové zóny. Někteří zastupitelé zase upozorňují, že další podniky ve městě, pokud by jich bylo příliš, znamenají přehlcenou dopravu a kolony.

Původním záměrem ministerských úředníků, když vládě navrhli zřídit u Budějovic třicetihektarovou průmyslovou zónu, bylo využít blízkost důležité dopraví tepny, státní silnice I/38, která Budějovice těsně míjí. „V tabulkách jim vycházelo, že je v okolí třiceti kilometrů 10 tisíc nezaměstnaných. Nevím, jak na to přišli,“ podivuje se dnes starosta Vlastimil Bařinka.