„Považuji to za majstrštyk. Šlo o obdivuhodnou souhru šikovných lidí na zemi a pilota ve vrtulníku, který pod sebe neviděl, musela klapnout komunikace vysílačkou. Každá z rour váží okolo tuny a ve výšce se nesměla dostat do kyvadla. Na místě určení pak musela přesně zapadnout,“ zhodnotil událost ředitel třebíčských vodáren Jaroslav Hedbávný. Celou operaci v pátek 26. a v sobotu 27. října sledoval i nafotografoval.

Docela ho mrzí, že není fotodokumentace z roku 1981, kdy se pokládalo původní potrubí, kterým proudí surová voda z Vranovské přehrady do úpravny ve Štítarech a dále - už jako pitná - do větší části Třebíčska, Jaderné elektrárny Dukovany a na Moravskokrumlovsko.

„Počátkem 80. let kvůli pokládce potrubí postavili obří jeřáb nahoře nad svahem, kde je plácek a jeden z obslužných objektů čerpací stanice. Speciálně kvůli jeřábu vybetonovali patky, ještě tam jejich zbytky jsou,“ popsal Hedbávný.
Jeřáb měl osmdesátimetrové rameno, díky němu bylo možné dostat trubky o průměru půl metru až na úpatí svahu blízko vodní hladině.

„Pokud bychom zvolili tuto techniku výměny dnes, vyšlo by to třebíčský vodárenský svazek obcí několikanásobně dráž,“ zmínil ředitel. Výměna za pomoci vrtulníku včetně materiálu stojí okolo dvou milionů korun.

Potrubí, které leží volně v terénu a dokáže ve špičce sát až 130 litrů vody za vteřinu, za desítky let zkorodovalo a začaly se objevovat poruchy. Proto bylo nutné přikročit k výměně. Pamětníci mají v zásobě i historku z dob, když se počátkem 80. let na břehu Vranovské přehrady stavěla tato čerpací stanice pro štítarskou úpravnu vody. Tehdy bylo nutné vybudovat příjezdovou cestu.

Dělníci z Ingstavu přivezli parní válec. „Byl pátek odpoledne a možná sehrála svou roli únava. Každopádně parní válec se rozjel, řidič ho neubrzdil, stihl ještě vyskočit a těžký stroj se skutálel dolů k vodě,“ povyprávěl Hedbávný. Nahoru už vozidlo dostat nešlo. Dělníci ho museli rozřezat autogenem a skončilo ve šrotu. Malé fragmenty jsou dodnes patrné kousek nad břehem a poblíž nového potrubí, kterým začne surová vody do štítarské úpravny proudit za dva týdny.

Nejprve se musí roury doinstalovat a pořádně posvařovat, pak se zjistí tlakovými zkouškami, zda dobře těsní. Udělá se proplach a chemické zkoušky vody zjistí, jestli ji materiál trubek neovlivňuje.

A jak probíhalo zásobování nedaleké úpravny vody po dobu pokládky nového potrubí? Jednoduše se systém přepnul na sání pouze z vedlejších trubek. Do údolí totiž vedou ještě jedny. A ty se budou měnit příští rok na jaře.

Při pohledu na snímky Vranovské přehrady zaujme, jak jsou obnažené břehy a nízká hladina vody. „Nyní v jezeře chybí devět metrů vody, denně hladina klesá o centimetr. Nejhůř ještě není, loni touto dobou chybělo 11 metrů. A v roce 2010 dokonce 13 metrů, tehdy to ale nebylo kvůli suchu,“ řekl Hedbávný. Před osmi lety nechávalo Povodí Moravy opravit hráz přehrady a potřebovalo k ní mít přístup.

„Letošní zima ukáže. Potřebujeme sníh a jarní tání. Pokud nepřijde, budou příští rok velké problémy,“ naznačil ředitel vodárny.

Vodovodní potrubí včetně vodárenských objektů, které zajišťují přívod pitné vody na Třebíčsko a Moravskokrumslovsko, už v nedávné minulosti prošlo dvěma fázemi rekonstrukce. Chyběla už jen výměna trubek na surovou vodu v areálu čerpací stanice u Vranovské přehrady, ke které dochází nyní.