Po přestavbě vzniknou tři domácnosti. A své zázemí pro administrativní práce uvnitř najdou i sociální pracovníci, kteří budou na život klientů dohlížet. Dům bude kompletně zateplený včetně střechy, budou vyměněná všechna okna, dveře, veškeré rozvody, pozmění se vnitřní dispozice.

„Jsem ráda, že se nám podařilo po dvou letech získat z ministerstva práce a sociálních věcí dotaci ve výši 75 procent nákladů na rekonstrukci této budovy na chráněné bydlení, po kterém je v Třebíči poptávka,“ uvedla místostarostka Marie Černá. Podle jejích slov se radnice ve městě poptávala, kolik lidí by mělo zájem. Nezávazně se objevila asi třicítka jmen. Dosud v Třebíči tento typ služby chybí.

Chráněné bydlení bude sloužit lidem, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodů mentálního nebo kombinovaného postižení a jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby a v tomto případě půjde o skupinové bydlení.

V rámci každé domácnosti budou čtyři klienti, každý z nich bude mít vlastní samostatný pokoj a dále budou využívat společnou kuchyň s jídelnou a obývací částí. Součástí domácnosti bude i technická místnost s pračkou a sušárnou. Uživatelům budou k dispozici asistenti, kteří jim budou pomáhat s vedením domácnosti i s vyřizováním každodenních osobních záležitostí. Předpokládá se, že klienti budou osoby s nízkou až střední mírou podpory a budou většinou navštěvovat některý z třebíčských stacionářů, případně chráněné pracoviště.

O tom, která z organizací, jež se pohybují v oblasti sociálních služeb, bude chráněné bydlení provozovat, ještě radnice nerozhodla. Vybere ji ve výběrovém řízení. Ubytovaní klienti budou za bydlení i služby platit. Berou invalidní důchod i příspěvek na péči, mají tedy z čeho. V domě s chráněným bydlením v Demlově ulici získají trvalý pobyt. V první řadě dostanou přednost třebíčští občané.

"Termín dokončení stavebních prací předpokládáme v září 2018. Náklady činí 11,5 milionu korun bez DPH s předpokládanou dotací od státu 8,6 milionu korun korun,“ uvedla třebíčská mluvčí Irini Martakidisová.

Budova z roku 1965 sloužila do konce osmdesátých jako jesle, následně ji využívala třebíčská nemocnice jako oční školu s ubytováním pro děti. Poté, co provoz školy skončil, zůstala budova několik let prázdná.