Obnova střech trvala osm let a právě skončila. Práce začaly sanací krovu a výměnou plechové krytiny na lodi kostela Narození Panny Marie a po dokončení věží přešly na střechy svatoanenské části.

„Cílem bylo zachránit maximum hmotné podstaty subtilního krovu, který přes svoji úspornou konstrukci představuje mimořádně cenný doklad stavebního vývoje kostela, neboť obsahuje řadu druhotně užitých trámů z 15., 17. a 18. století a ukrývá stavební relikty vyprávějící historické osudy netypického soukostelí,“ konstatovala Jana Musilová z telčského pracoviště Národního památkového ústavu.

Překvapení přineslo snesení a rozkrytí helmice věže. Její poškození bylo větší, než se čekalo. „Na druhou stranu přispělo i novými poznatky o proměnách jejího tvaru v průběhu staletí,“ řekla Jana Musilová. Završení prací korunovalo letošní slavnostní vyzdvižení rekonstruované báně na věž včetně navrácené vrcholové korouhve. „Po náročném, ale pro další plány nezbytném zajištění všech střech, se otevírá cesta pro postupnou renovaci vnějších fasád včetně restaurování renesančních fragmentů omítek kostela sv. Anny a barokního štukového reliéfu na západním průčelí,“ dodala Musilová.
Na obnovu střech přibyslavických kostelů obdržela farnost šest milionů korun z dotačního Programu záchrany architektonického dědictví.

Z návštěvy vojenských a leteckých přidělenců na 22. základně vrtulníkového letectva.
Rus, Američan či Íránec. Vojenští a letečtí přidělenci si prohlédli letiště

Založení kostela dnes sv. Anny (původně sv. Gotharda) je historickými prameny kladeno do poloviny 12. století. První písemná zmínka je datována rokem 1224. V kostele sv. Anny se nacházejí fragmenty nástěnných maleb ze 14. století. Starý kostel je pozoruhodnou ukázkou historické stavby spojující funkci sakrální a profánní. Kostel sv. Anny je považován za jednu z nejstarších a nejzachovalejších staveb tohoto typu na Moravě.

Přes dílčí barokní úpravy interiéru provedené v 17. století si zachoval svůj středověký charakter. Zázračné skutky přisuzované malbě Panny Marie na jeho fasádě daly vzniknout přibyslavické poutní tradici, která vedla k vybudování centrální barokní kaple v roce 1724, na kterou v krátkém časovém sledu navázala výstavba dnešního poutního chrámu. Celý stavební vývoj památky uzavírá doplnění západního průčelí věžemi, které byly dokončeny v meziválečném období 20. století podle projektu významného českého architekta Kamila Hilberta.

Také bylinky, které si ve Vrátkách sami pěstují, balí do papírových sáčků.
Už žádné plasty. Kavárna zavedla bambusová brčka a vratné kelímky