OBRAZEM: Po prezidentu Benešovi zbyla v Náměšti unikátní kuchyně

K nim patří kuchyně s přípravnou, chladicí komorou a potravinovým výtahem. Interiér kuchyně je unikátní, nábytek prozrazuje rukopis tehdejšího hradního architekta Otakara Oplatka. Pamatoval i na detaily, odkládací stolky na umyté nádobí jsou například žlábkované a jemně vyspádované, aby voda mohla odtékat zpět do dřezu. Zařízení kuchyně včetně výtahu je dodnes funkční. „Výjimečně chceme zámeckou kuchyni zpřístupnit v rámci tematické instalace v příštím roce k výročí vzniku republiky,“ říká kastelán zámku Marek Buš.

Po prezidentovi Benešovi zbylo v Náměšti také jeho rádio a telefony s ústřednou. Tu si mohou návštěvnici prohlížet na jedné z chodeb. Vidět mohou i soukromou toaletu prezidenta v jeho rohové pracovně. Vznikla z původní hraběcí komory na stříbro.

Přestavba zámeckých prostor kvůli pobytu prezidenta měla být poměrně rozsáhlá. Uskutečnily se ale jen některé z naplánovaných etap. První nejnutnější úpravy začaly v dubnu 1946 před příjezdem prezidenta. „Úpravy souvisely s jeho první návštěvou. Šlo o zvýšení hygienického standardu, zabezpečení ubytování pro personál prezidentské kanceláře a hradní stráž. Další požadavky vyplynuly z pobytu prezidenta a praxe,“ popisuje Marek Buš.

Tehdy vznikla již zmíněná kuchyně a nové točité schodiště pro personál, nově byla vyměněna také elektroinstalace, instalována akumulační kamna, později upravena zimní zahrada a byly též opraveny omítky na fasádách.

V Třebíči otevřel první Barber Shop, pánské holičství ve starém stylu

Ne všechny zásahy byly citlivé. Patrně nejbolestivějším bylo strhání dřevěného obložení z druhé poloviny 19. století v reprezentačních prostorách. Stalo se tak na osobní přání prezidenta Beneše. Interiéry se mu zdály příliš tmavé, navíc svou výzdobou odkazovaly na šlechtickou minulost sídla a to bylo pro Beneše nepřijatelné. Ne všichni se zásahem souhlasili. „Vyvolalo to vcelku bouřlivou reakci a dopisování mezi zemským národním výborem a památkáři,“ připomíná kastelán.

Edvard Beneš si nakonec zámku užil jen minimálně. V Náměšti pobýval čtrnáct dnů v červenci 1946 a šestnáct dnů v červnu 1947. Dalšímu pobytu i naplánovaným přestavbám udělal čáru přes rozpočet komunistický puč v únoru 1948.
Neuskutečnilo se přeložení silnice okolo zámku, nedošlo na vybudování novostavby u zámku ani na plánovaný výtah přes všechna podlaží zámku. Do konce nebyly dotaženy ani již vyhlášené soutěže na novou fresku audienčního sálu a kašnu vnitřního nádvoří. Tuto soutěž vyhrál architekt Vincenc Makovský s pětimetrovou plastikou znázorňující zdeptání vlkodlaka dvěma psy s vítězným kohoutem. Měla stát na místě původní sochy Neptuna.

Svatebčany v Nové Vsi překvapil velbloud dvouhrbý

Náměšťský zámek měl sloužit jako sídlo, ze kterého by mohl prezident vyrážet na cesty po Moravě. Do konce druhé světové války patřil hraběcímu rodu Haugwitzů, poslední majitel hrabě Jindřich s rodinou musel na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše Náměšť opustit. Hned poté projevil o Náměšť zájem Beneš. Hradní komise tehdy rozhodovala mezi Židlochovicemi, Telčí a Náměští nad Oslavou. Ta z výběru vyšla vítězně. Důvody, proč vyhrál zámek nad řekou Oslavou nad telčským, osvětluje v dopise tehdejší přednosta kanceláře prezidenta republiky Jaromír Smutný: „Dospěli jsme k závěru, že zámek v Náměšti poskytuje větší možnosti ubytovací, obzvlášť pro ten případ, kdyby kromě pana presidenta republiky měl tam býti ubytován, což nelze pro budoucnost vylučovati, větší počet hostů."

Restaurátoři zachraňují cenný renesanční arkýř a zámecké arkády

Prohlídkové okruhy

Reprezentační prostory
otevřeno úterý až neděle 9.00 – 17.00
90,- Kč (dospělí)
délka 55 minut

Apartmán hraběte Haugwitze
otevřeno úterý až neděle 9.00–17.00
80 Kč (dospělí)
délka 55 minut

Náměšť byla sídlem prezidenta Beneše