Hned při příchodu na nádvoří zámku bylo jasné, že se tu děje cosi neobvyklého. To totiž v té době okupovali zástupci Veteran car clubu Třebíč se svými vozy.


Mezi nimi nechyběla veteránská Škoda Felicia či Ford Mutt. Prim potom hrála německá motorka ze druhé světové války s plnou výbavou.
Děti pak nemálo stejně zaujala i ukázka kovářského řemesla a hlavně možnost sami si na kovadlině vyzkoušet kovat kladivem rozžhavené železo.
To byl však teprve začátek večera plného zajímavých atrakcí a ojedinělých expozic, které v sobě zámek tu noc skrýval.


U vchodu dostal každý, kdo chtěl, Rychlotest, který, pokud dobře poslouchal na jednotlivých stanovištích, bylo snadné vyplnit a získat tak knižní odměnu. A po prostudování mapy už se mohl vrhnout tam, kam ho zvědavost táhla.


Listování inkunábulí


Zajímavé bylo především to, co běžně k vidění není. „Například tu máte ojedinělou možnost vidět expozici vltavínů, která byla zrušena 1. dubna,“ lákal návštěvníky Michal Zábrš organizátor akce.


Dalším podobným zážitkem byla výstava starých knih, které jsou rovněž vystavovány jen při zvláštních příležitostech. „To jsou inkunábule, nebo-li prvotisky. Hodně staré a vzácné knížky,“ vysvětluje tatínek svému malému synovi, kterého vystavené exponáty evidentně zaujaly.
Možné však dokonce bylo si jednu z nich nejen prohlédnout ve vitríně, ale díky moderní technice i prolistovat na notebooku, kde byly její stránky naskenované.


Mezi dalšími stálými expozicemi si pak bylo možné vyzkoušet být archeologem či betlémářem, techniku modrotisku nebo poskládat obrázek některého z minerálů.


„Tak tuhle službu já bohužel nevyzkouším,“ smál se u další atrakce muž, který i přes nepřízeň počasí přišel v sandálech. Stál totiž vedle čističe bot, který zrovna pucoval boty jedné dámě.


A pokud už jste celého toho chození měli dost, mohli jste si posedět v Kamenném sále a nechat se unášet klavírními improvizacemi hrajícího umělce.


Světelné spojení


Zajímavou třešničkou v poslední hodině Muzejní noci bylo světelné spojení mezi věží a zámkem. Komunikace probíhala pomocí světel morseovou abecedou.


„Navázat spojení s věží se povedlo a dokonce jsme si i vyměnili pár krátkých vět,“ usmívá se Michal Zábrš.


I přes nepříznivé a proměnlivé počasí si nevšední zážitky v muzeu tu noc nenechalo ujít přes tři stovky návštěvníků. A tak pracovníci muzea můžou už pomalu přemýšlet, co nabídnout a čím překvapit příště.