„Vypravíme autobus, který 19. prosince proveze zájemce centrem Třebíče, aby zažili vánoční atmosféru. Připojí se i domovy pro seniory v ulicích Kubešova a Manž. Curieových,“ sdělil na oslavě třebíčský starosta Pavel Pacal.

Pamětník Jana Kubiše

Domov v Koutkově ulici má 108 klientů, mezi nimi dvě ženy, jimž už se blíží úctyhodná stovka. Mezi nejstarší obyvatele patří rovněž Karel Čech, je mu 94 roků a pobývá ve zdejším zařízení pět let. Je spokojený, personál je k němu podle jeho slov velmi vstřícný. „Mám příbuzné v jiných krajích. Náš domov v Třebíči hodnotí hodně vysoko, říkají, že u nich takovou kvalitu nemají,“ poznamenal.

Mimochodem panu Čechovi, ač je úctyhodného věku, výborně slouží paměť. Když začne vyprávět, ukáže se, jak pestrý život má za sebou. Pochází z Dolních Vilémovic, jako kluk se znal s Janem Kubišem. „Můj starší bratr s ním kamarádil. Mám dvě osobní vzpomínky z doby těsně před válkou. Měli jsme automobil a bratr s Janem se rozhodli, že se pojede na zábavu do Příložan. A že počkám v autě. Přijeli jsme tam, já čekal a bylo jasné, že se něco semele. Jan už byl takový.“ Po chvíli bratr s Janem vyběhli, naskočili do auta, houkli na Karla, ať honem startuje, on sice ještě nebyl zletilý, ale jako každý správný kluk jeho věku řídit uměl. Nastartovalo se a jelo. Kůže byla protentokrát zachráněna. „Pak si ještě pamatuju, že Jan Kubiš pracoval v cihelně, dělal se tam takový přístřešek, on odtud spadl a zlomil si ruku. Krátce nato z vesnice zmizel a už se neukázal. Válka začínala,“ řekl pan Čech, který celý aktivní život strávil v borovinské továrně na boty, kde měl jako vedoucí na starosti údržbu strojů.

Sport i kavárnička

Ale vraťme se na oslavu dvacátých narozenin domova, v němž Karel Čech pobývá. Zdejší senioři mají řadu možností, jak být aktivní. „Uvnitř pravidelně sportují, samozřejmě přiměřeně věku. Hrají se kuželky a čára. Venku při dobrém počasí zase pétangue, s nímž se jezdí i na seniorské soutěže,“ prozradila sociální pracovnice domova Magdalena Filková.

Provozují se tu ruční práce jako pletení košíků či pečení. Dvakrát do týdne se klienti scházejí, jak říkají, v cukrárně, kde se u klábosí u kávy. „A jednou do měsíce míváme kavárničku s živou hudbou, kde se slaví narozeniny všech, kteří je v aktuálním měsíci mají,“ dodala Filková.