Tento otevřený dvoumístný „sporťák", typický představitel anglické školy, byl vyroben ve více než půl milionu exemplářích. Již od počátku byl vyhledáván pro své vynikající jízdní vlastnosti podporované dostatečně výkonným motorem. Jednalo se o řadový čtyřválec s rozvodem OHV, obsahem 1798 ccm, výkonem 95 koní a maximálním kroutícím momentem 150 Nm. Lehký MGB s ním dokázal uhánět rychlostí přes 170 km/h. Čtyřrychlostní ručně řazená převodovka měla u čtvrtého stupně navíc k dispozici elektronicky zapínatelný „overdrive", tzv. přímý záběr.

Bezpečné zpomalení měly na starost kotoučové brzdy na přeních kolech podporované podtlakovým posilovačem. Jednoduchost celé konstrukce vozu demonstruje tuhá zadní náprava odpružená podélnými půleliptickými listovými pery a přední lichoběžníkové polonápravy s vinutými pružinami.

MGB, se kterým máme tu čest se seznámit, byl vyroben v roce 1974 a jeho majitelem je Radek Veleba z Třebíče. Rok 1974 byl pro MGB posledním, kdy si tento vůz zachoval svoji původní tvář z počátků výroby. Později vyrobené vozy přišly například o chromované nárazníky a chromovanou masku, o vyplétaná drátěná kola s centrální maticí, zvýšila se i jejich světlá výška.

Důvodem k těmto změnám byla především skutečnost, že hlavním prodejním trhem pro MGB byly USA, kde v tu dobu vstoupily v platnost nové bezpečnostní předpisy. Podle nich, mimo jiné, musel mít každý nový vůz zaregistrovaný v USA tzv. bezpečnostní nárazníky schopné ochránit automobil před jakýmkoli poškozením při nárazu do rychlosti 8 km/h.

Na nic si nehraje

Radkův jasně červený exemplář ale zdobí klasické nárazníky, maska i zmiňovaná klasická drátěná kola připevněná po vzoru legendárních sportovních automobilů jedinou centrální maticí. Tvary karoserie představují střídmost a účelnost s jemnou dávkou elegance, přesně tak, jak se sluší na anglický sportovní vůz.

To co platí o exteriéru, platí o interiéru dvojnásob. I zde je vše podřízeno jednoduchosti a účelnosti s výjimkou příplatkového dřevěného obložení přístrojové desky. Nasoukání se za volant, který je samozřejmě na pravé straně, vyžaduje trochu cviku a trpělivosti. Odměnou je pocit, že sedíte ve sportovním voze, který si na nic nehraje. Vše je zde podřízeno účelu, pro který byl tento vůz vyroben, totiž pro sportovní jízdu a zážitky z ní. Zapomeňte na pohodlí, zde je prioritou samotná jízda!

Při řízení MGB máte co do činění s tuhým a přesným řízením, překvapivě přesným řazením rychlostních stupňů a dokonalým kontaktem s vozovkou a celým vozem. Co na tom, že řidiči větší postavy nemají ve stísněném interiéru místo pro pravou ruku a dívají se na silnici přes rám předního okna, důležité je, že díky otevřené karoserii slyší chraplavý zvuk motoru linoucí se od zádě vozu a s očima plných slz od větru si mohou užívat to „opravdové řízení". MGB s nevšední čilostí reaguje na všechny pokyny řidiče. Připomíná to radost cvičeného psa z každého zadaného povelu.

Nelze se ubránit dojmu, že i MGB se při jízdě usmívá a užívá si každý ujetý metr spolu s námi. MGB je u nás v Třebíči poměrně hojně zastoupeno a možná proto jsem na ně dlouho pohlížel jako na okoukané a do jisté míry i nezajímavé auto. Ale díky tomu, že jsem se s ním mohl seznámit na vlastní kůži, se dnes na něj dívám úplně jinak. Teď už totiž vím, že MGB řídí jen opravdoví řidiči „požitkáři"!

JAN KOTLÍK