Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Brtničtí poutníci došli do Santiaga de Compostela

Brtnice - Odkud jsi? Tuto otázku na té cestě uslyšíte velmi často. A odpovědi se různí. Ze Španělska. Z USA. Z Francie. Z Filipín. Ze Švýcarska. A mnoha a mnoha dalších zemí. A občas také zazní: Z České republiky. I am from the Czech Republic. Soy de la República Checa. Ale ať už je odpověď jakákoli, vždy na ni uslyšíte kouzelnou formulku: „Buen camino!“ „Buen camino!“

23.9.2017
SDÍLEJ:

Cesta brtnických poutníků do Santiaga de Compostela.Foto: Milan Krčmář

Možná, že někteří poutníci z Brtnice na Jihlavsku ještě na začátku září neznali jediné slovíčko španělsky, ale nyní si minimálně tento pozdrav budou pamatovat až nadosmrti. Ve čtvrtek 14. září totiž dorazili do Santiaga de Compostela, čímž dovršili svoji pouť za svatým Jakubem. Camino de Compostela, svatojakubská cesta, každoročně láká desítky tisíc poutníků.

Ti chtějí spatřit třetí nejdůležitější křesťanské místo světa, místo posledního odpočinku svatého Jakuba. V dnešní době se přitom už nejedná pouze o nábožensky založené cestovatele. Do západního Španělska pěšky, na kole či na koni vyrážejí i lidé bez vyznání. Je ale pravda, že i takoví po příchodu před obrovskou katedrálu svatého Jakuba, s těžkým batohem na zádech, unavení a utrmácení, najednou cítí něco nepopsatelného, silného, až spirituálního.

Derou se jim slzy do očí, objímají se s ostatními, pokleknou a uvědomují si podstatu cesty, kterou právě vykonali. Se stovkami kilometrů v nohách jsou najednou u cíle, tiše postávají a přemýšlejí nad tím, co v posledních týdnech zažili. Podobně jako poutníci z Brtnice, kteří ke svatému Jakubovi putovali spolu s tamním mladým farářem Petrem Balátem – jehož farní kostel v Brtnici je shodou okolností zasvěcen právě tomuto apoštolovi.

„Celá cesta byla velice působivá, a to nejen z křesťanského hlediska,“ popisuje otec Petr s tím, že se v západním Španělsku všech devatenáct poutníků z Brtnice a okolí vlastně cítilo jako doma. „Všechny nás zaujalo, že krajina v Galicii je velmi podobná té na Vysočině. Mírné, zvlněné kopce s lesy protkanými polními cestami. Oproti tomu architektura je tam jiná, například kostely mají kamenné.“

Asi nejvíce však na všechny zapůsobilo právě setkávání s lidmi zmíněné v úvodu. Tato cesta se opravdu liší od běžných turistických tras – všichni totiž mají společný cíl, na který se každý vydal nejen z jiného místa, ale hlavně z jiného důvodu. Každý člověk si v sobě nese nějaký příběh, touhu, poslání, o které se často rád podělí s někým na cestě. Co na tom, že svého společníka zná deset minut. Na svatojakubské pouti čas vnímáte jinak a svět se vám zdá mnohem otevřenější.

„Potkali jsme opravdu plno lidí, s nimiž jsme se rádi dali do řeči,“ říká brtnický farář, který vysvětluje, že s mnohými poutníky se na cestě setkáváte i několik dní. Všichni jdou totiž zhruba stejným tempem a večer se proto často ubytují ve stejném albergu, tedy poutnické ubytovně, jako vy. Vzniká tak zajímavá komunita sdílející společné zážitky, které vytvářejí přátelské prostředí.

„Vyslechli jsme tak řadu příběhů, mluvili jsme s poutníky nejen ze Španělska, ale i z Ameriky, Německa, Portugalska, Polska, Ruska a mnoha dalších zemí,“ vzpomíná Petr Balát.

Je zajímavé, že z Brtnice do Španělska vyrazila velmi nesourodá skupina ve věkovém rozmezí od náctiletých až po sedmdesátníky. Vztahy však byly vynikající.

„V celé naší skupině vládla výborná atmosféra, dohromady se dala velmi dobrá parta,“ pochvaluje si otec Petr a dodává, že každý mohl jít svým vlastním tempem. „Po několika dnech se od nás ti mladší a zdatnější odpojili, aby do Santiaga přišli dříve a autobusem se vypravili ještě k mysu Finisterre, který dávní poutníci považovali za konec Země. V Santiagu jsme se ale zase všichni setkali a celou pouť završili v katedrále sv. Jakuba.“

Jako jeden z kněží, kteří pouť absolvovali, mohl Petr Balát z malé Brtnice v jednom z nejdůležitějších katolických svatostánků spolucelebrovat mši pro poutníky, jíž se každé poledne účastní stovky lidí. Skupina mužů kolem oltáře byla opravdu mezinárodní, neboť ten den na místo dorazili i kněží ze Slovenska, Polska, Itálie a dalších zemí, kteří tak všichni pomáhali domácím Španělům.

Kvůli nedostatku času a také trochu z obav, zda vůbec budou schopni několikadenní pouť absolvovat, zvolili brtničtí poutníci jednu z nejkratších variant – zhruba 130 km dlouhou trasu ze Samosu, kterou zvládli za devět dní. Je součástí Camino Francés, tedy tradiční cesty, která začíná ve francouzském St. Jean Pied-de-Port a celkově měří asi 800 km. Jak se ukázalo, 130kilometrová „procházka“ však brtnickým cestovatelům žádné problémy neudělala, a tak se už ve Španělsku začalo debatovat o tom, co podniknout příště.

„Moje přání je dojít k moři, a to buď částečně po Camino Portugués, nebo ze Santiaga pěšky dorazit až k mysu Finisterre,“ zamýšlí se Balát. „Další možností by bylo vypravit se do Jeruzaléma či Říma.“

Tak se nechme překvapit, kam lidé z brtnické farnosti příště vyrazí. Pokud to bude zase do Španělska, přinejmenším pozdrav už znají: „Buen camino!“

Svatojakubská pouť

Svatojakubská pouť, Camino de Compostela, je jednou z nejznámějších poutních cest na světě. Ročně ji absolvují desítky tisíc lidí, kteří k hrobu sv. Jakuba Staršího míří po řadách stezek vinoucích se po celém Španělsku, ale i mnoha dalších zemích. UNESCO tuto pouť zařadilo do seznamu světového kulturního dědictví, vyšly o ní také desítky knih. Historicky první poutníci (peregrinos) na ni vyrazili již roku 951.

Odznakem poutníka je mušle hřebenatka, kterou putující mají často umístěnou na batohu či klobouku. Před vyjitím je třeba nechat si vystavit tzv. credencial, tedy poutnický průkaz, na jehož základě vás pak za velmi levný peníz ubytují v poutnických ubytovnách. Do tohoto průkazu cestou sbíráte i razítka ze zajímavých lokalit a nakonec vám poslouží jako doklad k obdržení Compostela, což je potvrzení o úspěšném absolvování trasy.

Pěší musí urazit nejméně 100 km (ti, kteří mají málo času, proto nejčastěji vyrážejí ze 118 km vzdálené Sarrie), jezdci na bicyklech či koních alespoň 200 km. Chcete-li se vypravit na celou nejznámější trasu Camino Francés, požádejte v zaměstnání o alespoň šest týdnů dovolené, čeká vás totiž asi 800 km. Mnozí poutníci si však trasu člení na úseky, které zdolávají postupně i během několika let.

Milan Krčmář

Autor: Redakce

23.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Třebíčští Snipeři vyloupili Bystřici

Ilustrační foto

Tři roky zákazu činnosti. Ochránce zvířat Ondráček se však k soudu nedostavil

Martin Lank: Největší klad programu Realistů je jeho reálná splnitelnost

Jihlava - Jedním z největších překvapení voleb před čtyřmi lety na Vysočině byl poslanecký mandát pro Martina Lanka. Ten kandidoval za hnutí Úsvit a získal více hlasů než poslankyně za ODS. Do voleb jde Martin Lank i letos, a to na kandidátce Realistů

Předseda strany nemůže zůstat za bukem, říká Jan Veleba

Vysočina - Jediný předseda celostátní strany z Vysočiny Jan Veleba jde i do těchto voleb. Je lídrem Strany práv občanů (SPO) pro Vysočinu.

Mladý muž napadl v parku ženu ležící na lavičce

Třebíč - V parku na Gorazdově náměstí v neděli po půlnoci čtyřiadvacetiletý muž napadl a zranil ženu. „Policisté přijali na tísňové lince 158 oznámení, že se z části parku u ulice Smrtelná ozývají rány a křik. V parku policisté nalezli zraněnou ženu, nikdo další se zde nenacházel,“ řekla policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Nejtepleji bylo v září v Dukovanech, nejvíc pršelo ve Velké Bíteši

Třebíčsko, Vysočina - Září bylo oproti průměru neznatelně chladnější. Průměrná měsíční teplota na Vysočině byla 11,4 °C, což představuje odchylku -1 °C od dlouhodobého normálu za období 1981 - 2010.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení