Muž v reflexní vestě drží mezi palcem a ukazováčkem drobný kus, jehož barva postupně přechází z bílé až po černou. „Je to spálená lidská kost. A jak vidíte, takových kousků jsou kolem nás tisíce. To je velmi nezvyklé,“ ukazuje děsivý nález Aleš Hoch, vedoucí archeologů, kteří v Třebíč u kostela svatého Martina odkrývají dávnou minulost města.

Černá je i hlína kolem. Také je spálená. „Dřív zde byla kostnice. Tam se vkládaly kosti mrtvých,“ vysvětluje Hoch s tím, že běžné ale bylo vkládat do kostnice celé kosti. Ke spalování lidských pozůstatků se lidé normálně neuchylovali.

Překvapivý objev pochází ze samotného závěru středověku. Znamená to tedy, že předkové dnešních Třebíčanů se k tomuto nezvyklému kroku rozhodli někdy v druhé polovině patnáctého či v první polovině šestnáctého století. V té době lidé samozřejmě neznali kremaci. Nespalovali těla, jak je běžné nyní, byl by to hřích. „To by tehdy byla naprosto nemyslitelná věc. Jenže tehdejší obyvatelé Třebíče zřejmě trpěli nedostatkem místa na hřbitově. Hřbitovní areál byl poměrně malý. Proto prostě posbírali kosti z hrobů, které už nefungovaly, nebo je třeba shromáždili při nějaké rekonstrukci hřbitova. Ta je doložená. Víme, že v pozdním středověku to zde zrekultivovali,“ vysvětluje Hoch.

Jáma, ve které bylo zřejmě v 15. století pohřbeno osmnáct třebíčských dětí.
Hrob osmnácti dětí, žena se zkrácenou nohou. Kostry ukazují minulost Třebíče

Spalování kostí se může vázat k jedné, pro Třebíč velmi nešťastné události. V roce 1468 zničil město uherský král Matyáš Korvín. „Hypoteticky se dá spalování kostí spojit s přestavbou města po zkáze, kterou Třebíči Korvín způsobil. Kostnice nebyla nijak velká a oni potřebovali zmenšit objem v ní uložených kostí. Proto je pálili. Potřebovali místo, aby mohli pohřbívat na posvěcené půdě,“ objasňuje šéfarcheolog.

Jeho tým by chtěl o kostnici zjistit více. „Víme, že byla u ohradní zdi hřbitova. Myslíme si, že v té době ji trochu rozšířili a posunuli. Zatím jsme odkryli asi tři na tři metry, máme jen okraj. Trochu problém ale je, že to zde v novověku protnula kanalizace,“ podotýká Aleš Hoch a bere jeden z úlomků do ruky. „Kostnice byly u hřbitovů běžné, ale spalování kostí ne. I když vidíte sám, že to není dokonalý žeh. Ale našim předkům stačilo, když spálením zmenšili objem kostí,“ říká.

Video: V Třebíči se našly tisíce kusů spálených lidských kostí.

Zdroj: Deník/Milan Krčmář

Archeologové okolo kostela našli přes dvě stě kompletních koster, které pečlivě zaevidovali. Navíc je museli vyjmout, aby je nenarušila budoucí stavba inženýrských sítí.

Část těchto ostatků prozkoumají antropologové, všechny pak budou opět pohřbeny někde na hřbitově. Jenže se spálenými úlomky se musí nakládat jinak. Jsou velice drobné, manipulace s nimi je obtížná, zkoumat se příliš nedají. „V tomto případě tedy budeme pracovat jinak. Těch úlomků jsou tisíce. Zřejmě proto vyhrabeme díru dále od stavby a tyto částečky do ní uložíme. Pohřbívat na hřbitově je nebudeme, nejsou to kompletní lidské skelety,“ doplňuje Hoch.