Průtah městem, státní silnice I/23, nepatří mezi prioritní dopravní tepny v rámci republiky.

Trasu, kterou by měl obchvat vést, město navrhuje tak, že ji Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zatím nechce akceptovat. Podle ŘSD nesplňuje parametry silnice první třídy, je „klikatá a nepohodlná“.

„Ideální trasa byla v minulosti zamýšlena přes kožichovický katastr. Jenže Kožichovice se od Třebíče v devadesátých letech odtrhly, a o vedení frekventované tepny na jejich pozemcích už nemohla být řeč. Byla chyba Třebíče Kožichovice pouštět,“ zmínil jeden z úředníků ŘSD, který si přál zůstat v anonymitě.

Financování za Brunclíka

ŘSD nemá peníze nejen nyní, ale ani dlouho mít nebude. Za předchozího ředitele Alfréda Brunclíka uzavíralo se stavebními firmami smlouvy na stavbu dálnic, aniž na ně mělo. Celkem šlo o 17 miliard korun. Problém je v tom, že smlouvy jsou závazné a stavební firmy na jejich naplnění trvají. Takže bude jen velmi obtížné prosadit nějakou novou stavbu a získat na ni prostředky. Staví se jen dálnice, na které přispívá Unie, jinak by evropské dotace propadly.

Další překážkou je skutečnost, že třebíčský obchvat, pokud někdy vznikne, bude relativně drahý. Třebíč neleží na rovině, silnice i v nejlevnější variantě musí překonat složitý terén v údolí řeky Jihlavy, vyhnout se některým objektům. Hovoří se o ceně okolo čtyř miliard korun, navíc příprava projektu je na úplném začátku, i kvůli místním tahanicím v minulosti.

Například obchvat Havlíčkova Brodu s podobnou intenzitou dopravy už má zpracovanou projektovou dokumentaci pro stavební povolení, cenu odborníci odhadují po úsporách do dvou miliard korun. Brod navíc leží na křížení dvou silnic první třídy. Pokud bychom ale přepočetli cenu díla na počet obyvatel v obou městech, rozdíl už není tak propastný.

Situaci komplikují i protesty některých skupin v Třebíči. Mají obavu, že by se dopravní tepna dotkla Libušina údolí. Město se ale snaží, radní Martin Svoboda pravidelně jezdí jednat na ministerstvo dopravy.

Pokouší se v rámci svých možností projektu obchvatu dojednat podporu. „Hledáme způsob a kompromis, jak vyhovět normám pro silnici 1. třídy i ekologicky smýšlejícím obyvatelům. Kompromis mezi cenou stavby a její funkčností,“ zmínil vedoucí třebíčského odboru dopravy Aleš Kratina.

500 projektů

Podle odborníků z ministerstva dopravy, kteří mají na starosti plánování dopravních staveb v republice, je jisté, že obchvat se nezačne stavět do roku 2016, protože je to prostě legislativně nemožné. Reálné to není ani do roku 2020, optimistická varianta hovoří takto: Bude fajn, když se kopne po roce 2020, ale pravdě spíš odpovídá datum 2030.

Na ministerstvu dopravy se od září loňského roku vytváří důležitý dokument, který stanoví, kde se v budoucnu bude v jakém pořadí stavět. Má krkolomný název Dopravní sektorové strategie, II. fáze. Zahrnuje veškeré projekty dopravních staveb na silnicích, železnicích a vodě u nás, je jich asi pět set. „Definitivní podoba materiálu bude hotová v únoru 2013,“ zmínil ředitel odboru strategie na ministerstvu dopravy Luděk Sosna.

Strategie má určit prioritní stavby v letech 2014 2020 a výhled do roku 2040. „Takových projektů, jako je třebíčský obchvat, si zde konkuruje možná 150. Jak dopadne jejich pořadí, zatím nedokážu říct, bude záležet na mnoha věcech. Faktem zůstává, že Třebíč nemá ani dokumentaci potřebnou ke stavebnímu povolení,“ okomentovat situaci Sosna. Podle jeho slov dostanou v prvním období přednost stavby, které zapadají do transevropské dopravní sítě. To jsou u nás především dálnice.

Co z toho všeho plyne? Že Třebíč se bude ještě dlouhé roky potýkat s dopravními zácpami. Stát sice připravuje zkapacitnění Bráfovy třídy, to ale samo o sobě situaci nevyřeší. Město už ve spolupráci s krajem chystá způsob, jak odlehčit Hrotovické ulici její horní části v místech, kde se na ni napojuje Spojovací ulice. Hrotovická ulice hraje důležitou roli v plynulosti dopravy v centru města ve spojitosti s výjezdem na Dukovany a k obchodním centrům.