Police se nejprve v první polovině devadesátých let snažila zámek prodat. „Když jsem nastoupil jako starosta, tak se řešilo, že se zámek prodá. Hledal se boháč, který by ho koupil. V roce 1995 jsem udělal první referendum v České republice. Zeptali jsme se občanů, zda máme zámek prodat. A osmdesát procent z nich se rozhodlo pro prodej," popsal starosta Police Karel Janoušek.

Prodat zámek se však nepodařilo. Místo toho se obec pustila do postupné rekonstrukce památky. Poprvé otevřen veřejnosti byl zámek v roce 2005. Od té doby jej mohou výletníci pravidelně navštěvovat vždy v době letních prázdnin. K nejzajímavějším místům zámku patří zachovalá kaple z 18. století i možná vyhlídka z hranolovité věže, která nabízí pohled do širokého okolí. Zajímavé je také sledovat, jak se daří zachraňovat významnou památku nebo samotnou unikátní goticko-renesanční stavbu.

V opravě budou v Polici pokračovat také letos. „Podařilo se nám opět získat dotaci z Ministerstva kultury. Letos to je 750 tisíc korun. Dokončíme poslední etapu terasy do parku. Dostane vrchní kabát. Poté se pustíme do zadního vstupu, který budeme postupně opravovat od příštího roku," nastínil starosta. Obec se před dvěma lety snažila získat větší dotaci z norských fondů. Získat ji se však nepodařilo. Památka je přitom poměrně zachovalá, takže peněz není potřeba tolik. „Nejde o žádné stovky milionů. Z norských fondů jsme chtěli získat asi třicet milionů korun. Díky nim bychom zámek z velké části opravili," dodal Janoušek.

O postupnou rekonstrukci zámku se snaží také v Jemnici. Město ho v roce 2012 pronajalo na 50 let řádu Křižovníků s červeným srdcem cyriakům za symbolických tisíc korun ročně. Dvacet let byl zámek opuštěný, zrekonstruovaná je zatím jen malá část. Podle Jiřího Stanislava, který je převorem cyriaků, jsou opravy krovů zámeckého areálu v současné době téměř hotové, zbývá jen jihozápadní část.

V dalších fázích by se mělo v zámku budovat vojenské muzeum a rehabilitační a ubytovací centrum, které má sloužit českým i zahraničním vojenským veteránům. Na úhradu předpokládaných nákladů kolem 400 milionů korun chce řád využít evropské a takzvané norské fondy a dary sponzorů. Podle Stanislava se však získávat peníze z fondů zatím příliš nedaří. Podle starosty Miloslava Nevěčného se zatím nedaří sehnat zásadního investora, který by na rychlejší průběh oprav dal peníze. „Není tomu teď příznivá doba, obě strany se asi domnívaly, že to bude snazší. Pro někoho může být pomalé tempo oprav určitým rozčarováním," připustil.