VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Třebíči by slušela pěší zóna, myslí si městský architekt

Třebíč – Jaroslav Hulín je třebíčský rodák, ovšem žije v Praze a má zkušenost s prací pro britské architektonické studio. V Třebíči na radnici si ho před rokem vybrali na post městského architekta, líbilo se jim právě to, že má k městu vztah, přesto si uchovává nadhled díky působení mimo region. Hulín jezdí do Třebíče jednou týdně, zabývá se drobnější běžnou agendou, ale taky výhledem do budoucna. „Třebíči by slušela pěší zóna,“ myslí si například.

14.4.2018
SDÍLEJ:

Ing. arch. Jaroslav Hulín, městský architekt v Třebíči.Foto: Deník / Jakubcová Hana

Do Třebíče jezdíte z Prahy pracovat jednou týdně. Všiml jste si v poslední době z pohledu architekta něčeho zajímavého na Vysočině, co vás nadchlo nebo donutilo se zamyslet?

Teď jsem jel z hor po I/38 od Čáslavi. Kolín i Čáslav mají obchvat. Havlíčkův Brod obchvat ale stále nemá, Jihlava – krajské město – ho má pouze částečný. Pak jsem to vzal přes Brtnici, ta ho taky nemá. Stejně tak Třebíč. A potřebují je jako sůl. To je běh na dlouhou trať, snad se to někdy vyřeší.

Co dalšího jste zaregistroval?

Obecně vzato – mně se líbí, když se lidi starají o historické dědictví, aniž by museli. Je řada staveb bez památkové ochrany. V Třebíči jde například o prvorepublikové vily na Gorazdově náměstí, několik je velmi pěkně udržovaných, opravených, respektujících ducha stavby. Když by si majitelé chtěli dát plastová okna, mohli by, stejně tak výraznou fasádu. Ale oni to neudělali. Za první republiky si vily nestavěli žádní hlupáci. Budovali s kulturním přesahem. Podobný pocit mám z Brtnice, a proto se cítím až hloupě, že jim musím autem projíždět skrz krásné centrum.

Městečko Brtnice ovšem leží v tak složitém terénu, že stavba obchvatu by kraj, kterému průtah patří, vyšla na obrovské peníze a nevyplatila by se, nemyslíte?

Najdu vám spoustu příkladů z Rakouska či Německa, kde i malá města mají obchvaty. A koneckonců nedaleko Třebíče se narovnávala silnice směr Velké Meziříčí. Máte pravdu, Brtnice je v kotlině, ovšem to záleží na prioritách politického vedení kraje.

Jak jako architekt vnímáte roli kraje coby iniciátora řady staveb, které svým vzhledem ovlivňují veřejný prostor? Přece jen se z krajských peněz staví kdeco…

Komora architektů dělala statistiku soutěží od revoluce, kraje jsou tady deset, patnáct let. A bylo vidět, že zadavatelem jsou menší města třeba typu Písek, Litomyšl. Většinou jsou to města, obce, ale nikdy to není kraj. Přitom ano, staví spoustu staveb. Například v Třebíči se nijak zvlášť architektonicky nepovedl Podklášterský most, nenadchla mě nová tělocvična v Borovině a teď se chystá zateplení tělocvičny v Otmarově ulici, kde projektant odmítl mé námitky s tím, že má zkrátka své zadání od kraje.

Ta tělocvična je stavba z doby konce socialismu, pokud se nemýlím…

Ano. A vydařená, je nejpovedenější věcí v Třebíči z těch, které se projektovaly ještě na konci 80. let. Z mého pohledu by se její zateplení mělo řešit komplexněji a měl by se respektovat ráz prosklené fasády. Ale kraj to prostě zadal po svém. Dále se v Třebíči staví nový pavilon průmyslovky za 100 milionů korun, ale že by na to byla architektonická soutěž, o tom nevím.

Nemůže to být i tím, že soutěže v Česku občas ztroskotají na průtazích, námitkách? Příkladem je sousední Velké Meziříčí a jeho městská soutěž na opravu centra. To kraj prostě sežene dotace, udělá klasické „výběrko“ a snaží se rychlými kroky o realizaci stavby v rámci dotačních podmínek…

Něco tak je, něco ne. Jsou různé nástroje. Znáte se s nějakým projektantem, tak mu to zadáte, protože víte, že to nějak uspokojivě dopadne. Co se ale vůbec neřeší nebo málo, je následná ekonomika provozu staveb. Něco se rychle naprojektuje za balík dotačních peněz, prostaví se dotace a pak se majiteli budovy starej. Na stavbu kolem 100 milionů typu školy se v sousedním Rakousku téměř stoprocentně dělá architektonická soutěž. Jasně, když je blbě udělané zadání, může vzniknout paskvil. Ale zase - soutěž dá možnost vyhrát mladému týmu, klidně regionálnímu, který na základě tohoto úspěchu a zkušenosti může vyrůst a přerůst region. A pak projektovat jinde. A když to řeknu zjednodušeně – přitáhnout bohatství zpátky domů. Pokud se tady nikdo vyrůst nenechá, tak ti lepší půjdou jinam a ti horší nikdo mimo region chtít nebude.

Někde vám kladli otázku, jak vnímáte navrženou trasu obchvatu Třebíče, který připravuje stát ve spolupráci s městem na silnici I/23. Vaše odpověď ale nebyla jasná, zdá se mi, že jste coby městský architekt z odpovědi šalamounky vykličkoval, abyste si nenaštval zaměstnavatele. Trasa má velké odpůrce, vyčítají jí, že jde příliš blízko zastavěné zóně, dostala přezdívku průchvat. Jaký je tedy váš názor na navržené řešení?

Klidně řeknu svůj názor. Postavila-li by se varianta dále od města, nic moc by nevyřešila, řidiči zvolí starou trasu, protože si nebudou chtít zajíždět. Největší boje se svádějí o část směr Borovina. Jenže největší koncentrace obyvatel je na opačné straně města, na Hájku a Nových Dvorech, kde žije polovina Třebíčáků. Do práce, nakoupit a podobně se tlačí na protější stranu Třebíče směr průmyslová zóna, Dukovany, Stop Shop. V této části obchvatu bude ležet hlavní těžiště odvedení dopravy z města.

Až se díky obchvatu uleví centru, myslím období za deset let, co se může změnit?

Hodně. Bavme se o Komenského náměstí, o prostoru autobusového nádraží, se kterým si místní dlouhodobě nevědí rady, ale taky o typu vozidel, kterých bude čím dál víc na elektřinu. Ano, už nebudou produkovat tolik škodlivin a hluku, ovšem prvek nebezpečí v nich zůstane. Popíšu vám horkou novinku, o které se teď na radnici bavíme a kterou bych chtěl letos prověřit.

To mě zajímá, povídejte.

Jde o přičlenění autobusáku k centru města, které je dnes oddělené bariérou nedávno opravené čtyřproudé silnice na Komenského náměstí, která vede od Podklášterského postu k úřadu práce. Mluvím o té s řetízky uprostřed. Mohla by se stát součástí pěší zóny, kam by měly povolený vjezd maximálně městské autobusy. Na Podklášterský most by se od Boroviny jezdilo přes současné parkoviště, které vzniklo z jednoho nástupiště autobusového nádraží. A dále mezi budovou výpravní haly nádraží a sousedními nemovitostmi, kde je teď nenápadná ulice. Naopak Stařečka by se mohla zklidnit. Zjednodušila by se tak i velmi složitá křižovatka při výjezdu z Karlova náměstí Jihlavskou bránou.

Už slyším reakce řidičů, jde o hodně inovativní přístup, nemyslíte?

Mimochodem Třebíč je čtvrté největší město v republice bez pěší zóny. Řadíme se do skupiny měst jako Most, Karviná a Chomutov, což nám moc nelichotí. Zmíněná trojice vznikala nedávno, nemá tak historicky cenná centra jako Třebíč s památkami v UNESCO. Pokud by se obnovila obchodní funkce Billy u hlavní pošty a zůstal význam lávky přes řeku do Kočičiny směr Hájek jako komunikační tah nejlidnatější části města, pak koridor pro pěší, táhnoucí se od Komenského náměstí, dává svou logiku. Protože i na Komenského náměstí jsou obchodní domy. Rozšířila by se funkce centra města, což se naposledy podařilo stavbou lávky do Židů, bylo to pro pohyb v rámci centra klíčové. Vytvořil by se přirozený pěší tah.

Blíží se architektonická soutěž na kašnu na Karlově náměstí. Má prý 16 stran zadávacích podmínek. Jaké jsou ty hlavní?

Soutěž nemá skoro žádné závazné podmínky, účastnit se může téměř každý. Kašna musí vhodně doplnit prostor náměstí po plánové rekonstrukci. Může to být jakýkoli vodní prvek. Kašna musí plnit funkci v létě i v zimě. V létě je to jasné, ale mimo sezónu bude na náměstí také existovat. Někde vodní prvek před mrazem chrání hromadou prken, to nemusí být nejvhodnější. Odhadovaná investice je okolo 3,5 milionu korun. Doufám, že najdeme řešení, které bude dobře fungovat ve všech ohledech a které potvrdí, že má cenu vybírat na základě architektonických a výtvarných soutěží.

Když jsme spolu mluvili před rokem, to jste do své funkce nastupoval, narazili jsme na téma reklamního smogu, který je podle vás v Třebíči nevídaný a říkal jste, že to chcete změnit. Jak jste daleko?

Udělali jsme si přehled reklamy, které plochy patří městu – těch je mimochodem minimum a radnice tři velké cedule odstranila. Ale zbytek je v soukromých rukou. Z litery stavebního zákona neexistuje univerzální řešení. Vždy je to na politickém rozhodnutí vedení města. Třeba ve Znojmě přijali obecně závaznou vyhlášku o regulaci reklamy ve veřejném prostoru. A stejný přístup by zřejmě – a já to doporučuji – měli zvolit zastupitelé i v Třebíči.

Ing. arch. Jaroslav Hulín (37 let)
· narodil se v Třebíči, ve městě žil v letech 1981 až 1999

· vystudoval Fakultu architektury na ČVUT v Praze

· mezi své referenční stavby či projekty řadí mimo jiné pasivní dům v Hradci Králové, přestavbu „okálu“ v Praze či stavební úpravy obecního úřadu v Úněticích (v rámci kanceláře Pavlíček + Hulín architekti)

· byl členem týmu, který navrhoval britský pavilon pro výstavu Expo 2010 v Šanghaji

· od dubna loňského roku se stal městským architektem v Třebíči

· jeho koníčkem je nohejbal a nemovitosti

Autor: Hana Jakubcová

14.4.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Seřizovači 19 000 Kč Seřizovači a obsluha ostatních obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) PRÁCE NA OHRAŇOVACÍM CNC LISU. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19000 kč, mzda max. 22000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Dobrý zdravotní stav, aktivní přístup, zodpovědnost, schopnost číst výkresovou dokumentaci, ideálně praxe na CNC ohraňovacím lisu , v případě praxe na podobném CNC stroji - zaškolíme, Nabízíme: Zázemí stabilní společnosti, závodní stravování, měsíční prémiedle obratu společnosti, 13.plat, profsní i platový růst.. Pracoviště: 3 p, spol. s r.o. - výrobní závod náměšť nad oslavou, U Žel. mostu, č.p. 373, 675 71 Náměšť nad Oslavou. Informace: Branč, +420 775 288 619. Stavebnictví - Stavebnictví Stavební dělník 17 000 Kč Dělníci v oblasti výstavby budov Pomocný stavební dělník. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč, mzda max. 19000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Provádíme drobné zemní a stavební práce v rámci celé ČR., Požadujeme praxi ve stavebnictví alespoň 3 roky., Zaměstnanecké výhody: stravenky, stravné na cestách. Pracoviště: Tipa telekom plus a.s., Hrotovická, č.p. 169, 674 01 Třebíč 1. Informace: Jiřina Trnková, +420 606 713 658. Stavebnictví - Stavebnictví Ostatní stavební technici 150 Kč Izolatéři Izolatér. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 150 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Jaké znalosti a dovednosti byste měli mít:, - vyučen v oboru , - praxe v oboru, - ochotu cestovat, - ochotu a zájem pracovat, , Co Vám můžeme nabídnout:, - zázemí prosperující společnosti, - jistotu trvalého zaměstnání, - odpovídající finanční ohodnocení, - pracovní poměr na dobu neurčitou, - 5 týdnů dovolené. Pracoviště: S.o.k. stavební, s.r.o., Hrotovická-Průmyslová Zóna, č.p. 162, 674 01 Třebíč 1. Informace: Soňa Valerianová, +420 568 838 829. Bankovnictví a finanční služby - Bankovnictví a finanční služby Mzdový účetní 16 000 Kč Mzdoví účetní MZDOVÁ ÚČETNÍ. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč, mzda max. 18000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Mzdová, personální agenda a vše co s ní souvisí., Evidence hrobových míst na hřbitově v Jackově a Moravských Budějovicích., Pracovní doba 5:45 - 14:00 hod., Kontakt osobně od 6:00 do 14:00 hod.. Pracoviště: Tsmb s.r.o., Dopravní, č.p. 1334, 676 02 Moravské Budějovice 2. Informace: František Kuchta, +420 603 277 503.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dalešická přehrada.

Vodní elektrárna má 40 let. Přát přijede Lucie Bílá a David Koller

Ilustrační fotografie.

Běh městem má rozhýbat mladé i staré. Každý si přijde na své

OBRAZEM: Nej sestřička je z Vysočiny, vítězka si zahraje v seriálu

Vysočina – Nej sestřičkou se letos stala padesátiletá porodní asistentka z novoměstské nemocnice Ivana Lelkesová. Mezi dvanáct finalistů ji porota vybrala z více než pětistovky přihlášených, titul Batist Nej sestřička 2018 získala v sobotu při slavnostním finále soutěže v náchodském divadle. Tam ji přijelo podpořit šestnáct kolegů z gynekologicko-porodnického oddělení i její dva synové.

Opilý narkoman na motockylu a požár v ostravském Albertu: zhlédněte videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 17. září 2018.

Třebíč přerušila sérii proher. Proti favorizované Bystřici

Třebíč – Tahle výhra přišla včas. Po dvou vstupních takřka povinných výhrách se HFK zasekl. Prohlubující se krizi potřeboval mladý tým zažehnat, ale proti Bystřici o tom nahlas nemluvili snad ani největší optimisté. Nicméně stalo se, tradiční fotbalový klub aspoň na chvilku dal zapomenout na trudnou současnost.

OBRAZEM: Nový rekord. Na náměstí připlulo 4825 papírových lodiček

Třebíč - Do České knihy rekordů přibyl další zápis, tentokrát ze skládání papírových lodiček. Vytvořili jej žáci a příznivci Katolického gymnázia v Třebíči, když se jim podařilo do skládání zapojit 4825 lidí. Podmínkou bylo, že každý smí přispět pouze jedinou lodičkou.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT