„Počasí mě zajímalo už od mala. S dědou jsem vždy sledoval relace o počasí v 19.20, kdy je v osmdesátých letech vysílali. To býval středobod mého dne. Zkoušel jsem shánět různé informace. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let ale ještě nebyl internet, takže jsem využíval místní knihovnu i její možnost meziknihovních výpůjček,“ popsal své začátky Michal Žák. Že chce studovat meteorologii se definitivně rozhodl při studiu na třebíčském gymnáziu, a tak jeho další kroky směřovaly na matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, kde také dnes přednáší.

Třebíčský rodák seznámil zcela zaplněný sál hudebního oddělení třebíčské knihovny s tím, jak předpověď počasí vzniká. Od sběru dat, přes náročné numerické modely až po vysílání ve studiu České televize. Nejobtížněji se podle něj předpovídají vznik a rozpouštění mlh a nízké oblačnosti, lokalizace přeháněk a bouřek a přechod takzvané zvlněné studené fronty.

Kromě moderních postupů předvedl meteorolog také úspěšnost mnohem starších postupů, jakými byly předpovědi podle svatomartinské kachny a husy či slupek cibule. A nevedly si příliš valně. Například loňská svatomartinská kachna o nadcházející zimě prý uváděla, že brzy přijde sníh a po něm bláto. Po Vánocích opět sníh a celkem budou dvě vlny sněhu a mrazu. „Jediné, co vyšlo, byly dvě vlny mrazu a sněhu. Přičemž ta druhá byla až v březnu,“ zhodnotil přesnost Žák.

Při otázkách z publika nemohl chybět dotaz, zda za to, že u nás prší méně než v okolí, může dukovanská elektrárna. „Objektivní data tohle nepotvrzují. Množství páry, které se do atmosféry dostává z chladících věží je ve srovnání s tím, co k nám doputuje prouděním, o několik řádů nižší. Takže jejich efekt je zanedbatelný,“ vyvrátil smyšlenku meteorolog.

Další otázka směřovala k rozlišení termínů místy a občas. „Místy se týká plošného rozložení. Na jak velké části území se bude jev vyskytovat. Místy znamená zhruba od 30 do 70 procent. Občas určuje charakter srážek. Podobně jako trvalý déšť znamená, že prší nepřetržitě, občas znamená, že jsou mezi jednotlivými přeháňkami pauzy,“ vysvětlil Žák.