Města a vsi na trase stále usilují o to, aby stoletá trať z mapy nezmizela. Jindřichohradecké místní dráhy i po změnách ve vedení společnosti z počátku roku neustupují od myšlenky provozovat zde drážní dopravu a pro obce zajišťovat servis kolejiště.

Vše se ovšem bude odvíjet od jednání vlády, které se uskuteční počátkem dubna. Naváže na jednání ze 7. března a bude zásadní. Nastaví totiž pro celou republiku podmínky, za kterých budou moci soukromé subjekty či svazky obcí od státu přebírat „ztrátové tratě“. Že jsou ztrátové, definovala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Konkrétně u trati 243 se tohoto argumentu bez bližšího zkoumání opravdových kalkulací alespoň to tvrdí kritici vzápětí chytil Kraj Vysočina a od roku 2011 už zde neobjednal u Českých drah osobní dopravu. Nahradil ji linkovými autobusy převážně společnosti Icom, se kterou uzavřel dlouholetou smlouvu. Náměstek hejtmana pro dopravu Libor Joukl sice veřejně deklaroval, že kraj obce podpoří, jak jen to půjde, v jejich snaze trať zachovat. „Jenže podporu, takovou tu faktickou, necítíme,“ konstatoval starosta Jemnice Miloslav Nevěčný.

Aby města, obce i soukromí regionální dopravci mohli tratě převzít, musejí znát závazná pravidla. Stále doufají, že vláda nebude trvat na prodeji tratí za nabídkovou cenu. „V současnosti se cena za jeden kilometr regionální dráhy pohybuje kolem 1,5 milionu korun. Je nereálné, že si za tuto cenu někdo tratě koupí,“ upozornilo Sdružení železničních společností. U trati z Jemnice do Budějovic při délce přes dvacet kilometrů by to znamenalo víc než 30 milionů korun, což je naprosto mimo možnosti rozpočtů obcí, kterými prochází.

Předseda vlády Petr Nečas po prvním projednávání návrhu počátkem března zmínil: „Jednou z podmínek by bylo, že by nevznikaly žádné další nároky na rozpočet nebo na rozpočty organizačních složek státu či institucí ve vlastnictví státu, jako je třeba SŽDC. Provozovatel by si všechno hradil sám. Ale o tom budeme teprve diskutovat. Očekávám, že do měsíce vláda materiál schválí.“

S vyzněním materiálu ostře nesouhlasí prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslav Vyka: „Návrh zpracovatelů materiálu, aby zájemce o trať si dráhu koupil za odhadní cenu, potom ji provozoval na vlastní náklady a ještě na ní umožnil provozování drážní dopravy, a to vše bez finanční účasti státu, nelze označit jinak, nežli jako nehoráznost.“ Je-li podle něj ze strany veřejnosti zájem o zajišťování dopravní obslužnosti území i nadále, nelze tuto potřebu řešit předkládaným likvidačním způsobem.

Vůči materiálu, který má vláda na stole od ministerstva dopravy, se obce, Sdružení železničních společností i Svaz cestujících ve veřejné dopravě zásadně ohrazují. Shodně o něm hovoří jako o diletantském výplodu, který má daleko k profesionálnímu výstupu v tak zásadní věci pro regiony.

----

Rušení tratí je velice drahé

V současnosti po trati do Jemnice několikrát týdně projíždějí nákladní vlaky ČD Cargo. Přepravují surové dřevo a železný šrot. Sílí obavy, aby nebyla trať, která je kulturní památkou, nakonec zrušena díky velkým tlakům SŽDC úplně. Sdružení železničních společností takové snahy glosuje jako absurdní a postavené na hlavu: „Uvádí se, že likvidace jednoho kilometru tratě včetně odstranění ekologické zátěže sem patří například impregnované pražce, kontaminovaný štěrk dnes stojí kolem osmi milionů korun. SŽDC přitom zaplatí za udržování v uvozovkách ztrátové tratě kolem 100 tisíc za kilometr. Tady nastupuje neúprosná matematika. Investice spojená se zrušením tratě by se vrátila až za neuvěřitelných 80 let. Zdá se, že to dnešní manažery SŽDC ale ani nezajímá. Zruší-li dráhu, její fyzická likvidace nastane až za několik let. To už manažeři budou na jiných postech, nebo v penzi a starat se bude někdo jiný. A stejně to zaplatí daňový poplatník.“