Běh se uskuteční 20. června za přísných pravidel, která budou respektovat nařízení vlády ohledně pandemie nového koronaviru. „V areálu zámku poběží omezený počet účastníků – asi pětadvacet kostýmovaných postav. Bude pouze běh a dále zápis do pamětní knihy, poté královna obdaruje běžce. Z akce bude vyloučena veřejnost, do areálu zámku budou smět vstoupit pouze účinkující a případně novináři,“ rozhodli radní.

Podle dosud známých instrukcí vlády nesmí docházet k hromadným akcím, což Barchan vždy byl. Každý rok na několikadenní veselici se stánky, kolotoči, kulturním programem a mší přijíždělo deset tisíc návštěvníků. Traduje se, že jde o zřejmě nejstarší počin svého druhu přinejmenším v Česku, zřejmě ale i ve střední Evropě. Vedení města už delší čas usiluje o zápis do UNESCO. Důležitým aspektem je silný příběh, místní legenda, vtisknutá právě do zmíněného běhu. A dále fakt, že už v roce 1713 kronikář píše o Barchanu a volí takovou formulaci, že lze odhadnout, že už v tom roce šlo o zavedenou akci.

Král, královna a poslové

Barchan se koná každoročně po svátku sv. Víta, jenž je v kalendáři 15. června. Způsob oslav se měnil, základ byl vždy stejný - závod čtyř poslů.

Odkazuje na starou pověst. Vypráví, že se v roce 1312 vydal král Jan Lucemburský s velkým vojskem na Moravu proti loupeživým rytířům, kteří sužovali celý kraj. Svoji mladou choť Elišku Přemyslovnu svěřil do péče měšťanům v dobře opevněné Jemnici.  Král ani v boji na novomanželku nezapomínal. Postupně vyslal čtyři posly s pergameny, kde popsal, že vojenské tažení probíhá úspěšně. Královna byla velmi chudá, proto posly odměnila jen tím, co měla. První dostal barchetový náprsník, který vyšívala pro svého chotě. Druhý dostal šátek, třetí punčochy a čtvrtý věnec. 

Běh o Barchan je od roku 2014 zapsán na prestižní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Podle některých místních není vyloučeno, že byla tradice přece jen jednou přerušena - zřejmě ve válečném roce 1917 z pochopitelných důvodů.