„Pokračujeme nadále v debatě o tom, že máme postavit nový blok. Je to priorita naší vlády,“ řekl premiér.
V regionu, který výstavbu nového jaderného zdroje prakticky bezvýhradně podporuje, vyvolala paniku nedávná jiná Babišova vyjádření. „Na konci října přišla rána z čistého nebe, že prodloužíme životnost dukovanské elektrárny na 60 let a posuneme rozhodnutí o deset let. Jak to tedy s výstavbou jaderných bloků v Dukovanech je?“ ptal se Aleš John z občanské bezpečností komise.
Andrej Babiš i generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš shodně potvrdili, že o projektu nadále jednají. „V krátké době bychom rádi rozhodli o investičním modelu. Snažíme se docílit co nejnižší ceny elektřiny pro spotřebitele, dále bychom rádi docílili toho, aby stát měl co největší vliv na výstavbu. Vedle toho chceme rozhodnout o způsobu výběru dodavatele,“ popsal Daniel Beneš.
Babiš požaduje po ČEZu, aby obě jaderné elektrárny vložil do dceřiné společnosti, která pak bude investorem výstavby nových jaderných zdrojů. Nově připustil, že stát bude garantovat případné ztráty jako druhý v pořadí po ČEZu. Až dosud státní garance odmítal. „Tím stát řekne, že za tím stojí. Kdyby tahle firma náhodou zbankrotovala, pokryje její ztráty ČEZ, případně potom stát,“ připustil Babiš.
Podle premiéra je nyní na tahu polostátní společnost ČEZ, která musí přesvědčit své akcionáře o výhodnosti investice.
Inventura energetických zdrojů
Babiš zmínil, že v úvahu bere i stav výstavby nových jaderných zdrojů v Evropě. „Na Slovensku mají Mochovce zpoždění osm let a jsou prodražené o tři miliardy euro oproti původnímu plánu,“ řekl. Pokud dojde na výstavbu v Česku, bude třeba podle něj vybrat vhodnou technologii, dokončit stavbu včas a dodržet rozpočet.
ČEZ se zároveň poohlíží po levnějších variantách. „Díváme se na nové technologie, vedle velkých reaktorů i na další možnosti do budoucna, což jsou především malé nukleární reaktory, které by měly být komerčně dostupné po roce 2025. Měly by nižší investiční náklady a stavěly by se výrazně rychleji,“ přiznal šéf energetické společnosti Beneš.
A podle premiéra je zároveň nutná inventura energetických zdrojů. „Máme novou situaci, je třeba se podívat, jaké ještě máme energetické možnosti. O tom se bavíme,“ poznamenal.
Souběžné procesy
Prodloužení životnosti dukovanské jaderné elektrárny probíhá souběžně s přípravou na budování nových jaderných zdrojů.
„Prodloužení Dukovan není nic nového. Nikdy nemělo nahradit výstavbu nových bloků. Je to logický dlouhodobý projekt,“ podotkl Beneš.
Dukovanská elektrárna má nyní povolení k prodlouženému provozu na deset let. V roce 2025 bude muset požádat o povolení znovu. Scénáře energetické společnosti počítají s prodloužením životnosti až na třicet let. Vyšlo by to na 80 miliard korun. I tak by společnost měla zisk.
„Prodloužení životnosti má mnoho úskalí a není vůbec jisté. Bloky musí být spolehlivé a bezpečné. Evropská legislativa se zpřísňuje, to nám mlže výrazně zkomplikovat snahu. Pak je tu také politická podpora. U nás ji máme, horší už to bude na evropské půdě. Některé země udělají vše pro to, aby nemohlo být prodlouženo o třicet let,“ popsal Beneš.
Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová upozornila, že provozování jaderné elektrárny po dobru šedesáti let není nikde ve světě vyzkoušené.
„Není vyloučeno, že Dukovany budou v takovém stavu a s takovou úrovní bezpečností, že budou moct vstoupit do života po padesátce. Není to ale sázka na jistotu,“ zmínila.