Nedaleko budoucí ubytovny se totiž nachází Dalešická přehrada, luxusní chatový komplex a několik hospod. „Zařízení se nachází v těsné blízkosti obce v turisticky atraktivní lokalitě s vysokou návštěvností, bude nutné a patrně i nezbytné, aby příslušná ministerstva nebo jejich složky zajistily v katastru monitoring veřejného pořádku a intenzivní sociální práci s případně umístěnými uprchlíky, což nám bylo při úvodní komunikaci ministerstvo vnitra přislíbilo,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek.

Kolik uprchlíků bude v zařízení bydlet, od kdy a jak dlouho zatím není jasné. Ministerstvo obrany ani vnitra na zaslané dotazy doposud neodpovědělo. Skoupá na informace jsou obě ministerstva i směrem k vedení kraje a obyvatelům Kramolína, kam ve čtvrtek večer náměstek hejtmana Vladimír Novotný a koordinátor uprchlického centra Jaroslav Nulíček vyrazili o situaci debatovat s místními. „Z reakcí přítomných diskutujících byla zřejmá obava o veřejnou bezpečnost a majetky lidí, občané postrádají informace, dozvídají se je pouze z médií, velice je mrzí, že s nimi stát prostřednictvím příslušných ministerstev nevedl žádnou diskuzi, neposkytl jim napřímo odpovědi na jejich otázky,“ doplnil Schrek.

Ilustrační foto
Žena pobodaná v Mastníku bojovala měsíce o život, nakonec zemřela

To Deníku ve čtvrtek potvrdil i starosta obce Jaroslav Žák. „Jste snad pětadvacátý člověk, který mi kvůli tomu dnes volá. Nevíme kolik uprchlíků sem přijde, kdy, ani na jak dlouho. Nemáme o nic víc informací než vy,“ sdělil starosta.

Obec Kramolín následně odeslala na Národní asistenční centrum pomoci Ukrajině nesouhlasné stanovisko na využití armádní ubytovny pro účely ubytování zvláště zranitelné skupiny lidí. Stejně vyjádřili požadavek na rychlé stanovení kontaktního člověka, s nímž bude možné o situaci hovořit. „Pro nás to znamená jen to, že pokud některý z uprchlíků bude chtít na loď, musí si to zaplatit jako každý jiný. Pokud čekáte, že řeknu, jak se bojím zvýšené kriminality, tak neřeknu. Kdo ví, jak to nakonec bude,“ vylíčil kapitán lodi Horácko na Dalešické přehradě Milan Jahoda.

Romští ukrajinští uprchlíci se podle portálu Romea nachází v ještě horší situaci než ostatní Ukrajinci. Kromě válečných příkoří jsou totiž také terči diskriminace a rasismu. Chtějí-li totiž před konfliktem utéct, naráží u řady dobrovolníků na neochotu. „Na hranicích dochází k diskriminaci ukrajinských Romů. Je tam spousta dobrovolníků, kteří svážejí uprchlíky dál do vnitrozemí. Ale když tam přijde romská rodina a osloví je, tak jsou odmítnuti," uvedl pro romskou internetovou televizi ROMEA TV zakladatel organizace Češi pomáhají Jaroslav Miko.

Na tomto místě vzniká dům se sociálními a startovacími byty.
V Třebíči roste podlažní dům, vzniknou v něm startovací a sociální byty

V obdobném světle vylíčil situaci romských uprchlíků i reportér Deníku Luboš Palata, jenž v březnu navštívil uprchlický tábor v Humenném na Slovensku. „Zneužili situaci. To nejsou lidé, kteří jsou ohroženi přímo válkou. Jsou to lidé z blízkosti hranic, zneužili příležitost, že my jim tu uvaříme teplé jídlo a dostávají přídavky z humanitární pomoci,“ vyjádřil se směrem k romským uprchlíkům velitel tamní hasičské základny, která tábor spravuje, Marián Pouchan.

Realita je ale složitější, napsal Palata, než aby byl možný nějaký paušální odsudek romských Ukrajinců. Většina romských Ukrajinců je chudě oblečená, děti z vás okamžitě zkoušejí vytáhnout nějaké peníze, po cigaretách se zeptají i mnozí dospělí. Mária přišla do Humenného se třemi dětmi. V ukrajinském Užhorodě měla práci. Sice uklízečky, ale měla. „I tady na Slovensku bych ráda pracovala, kdyby to šlo,“ řekla před vzorně uklizeným stanem.