V areálu Jaderné elektrárny Dukovany vyrostl lesklý černý kvádr. Sedmipatrová budova je největším stavebním počinem od chvíle, kdy elektrárna v roce 1985 zahájila provoz. Energetický gigant ji bude využívat ke školení a výcviku zaměstnanců a dalších spolupracovníků. „A to nejen uvnitř. Pro výcvik ji využijí například i hasiči či policisté, kteří tu mají k dispozici lezeckou stěnou po celé výšce budovy,“ upozornil mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

Ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Roman Havlín
K Jaderné elektrárně Dukovany povede nová silnice, ve hře je i parkovací dům

Sedmipatrová stavba poskytuje zázemí nejen pro administrativní školení, ale i pro výcvik techniků. Kromě mnoha sálů a místností jsou v ní i mnohé zajímavosti, kterých si člověk na první pohled nevšimne. „V každém patře od druhého do sedmého jsou například místnosti s balistickou ochranou,“ vysvětlil zástupce fyzické ochrany elektrárny Josef Poláček.

Budova se totiž nalézá mimo střežené pásmo elektrárny, není tedy speciálně chráněná. Pokud by se v ní snad objevil aktivní střelec, lidé uvnitř se mohou schovat za neprůstřelné dveře, sledovat dění na chodbě pomocí kamer a v bezpečí čekat na příchod zásahové jednotky. „S těmito místnostmi jsme počítali už při projektování, nemá to souvislost s událostmi, které se staly loni v prosinci v Praze,“ doplnil Poláček.

Kvůli bezpečnosti nelze okna směrem k chráněné zóně elektrárny otevřít dokořán. Je to z toho důvodu, aby někdo nemohl do chráněné zóny, která se nachází hned vedle, vhodit nějaký nebezpečný předmět.

Jak chladne pára

Architektonicky jsou interiéry pojaty poměrně stroze s přiznaným betonem a trubkami různých barev. „Ta práce na projektu byla sice náročná, ale také zábavná v tom, že děláte věci, které jste nikdy předtím nedělali. Umístit na budovu tréninkovou stěnu pro hasiče, mít zde místnosti coby úkryty před střelci, to v běžné budově není,“ zamyslel se Petr Matyáš, jednatel projekční kanceláře di5, která budovu navrhovala. „Snažili jsme se tím návrhem podtrhnout význam místa. Tedy udělat budovu, která bude na jednu stranu příjemná a na druhou stranu zapadne do technického industriálního prostoru elektrárny. Celým návrhem se tedy promítá téma jaderné energetiky či fyziky. Například barevnosti interiéru jsou od nejteplejšího dole až po nejchladnější nahoře – tedy tak, jak chladne pára,“ vysvětlil Matyáš.

Jinou drobnou zajímavostí je třeba i výzdoba toalet. V nich jsou totiž mozaiky navržené podle schémat jaderné elektrárny. Jiným zajímavým prvkem jsou polepy skleněných stěn v podobě částic, které lze běžně vidět pouze v mlžné komoře, nebo velké podobizny významných fyziků.

Lenka. Jedna z turbín třetího bloku Jaderné elektrárny Dukovany.
Další rekord v Jaderné elektrárně Dukovany. Pomohlo i chladné počasí

Budova poskytuje více než stovku míst pro výcvik techniků, dále jsou v ní kancelářské prostory, které využije přes dvě stě zaměstnanců. Nechybí ani velká jídelna a zasedací místnosti. „V souvislosti s přípravou nových zdrojů i předpokládaným nejméně šedesátiletým provozem jaderných bloků musíme umět zajistit dostatek kvalifikovaného personálu,“ objasnil Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika. „Součástí řešení budovy jsou proto i dílny, ve kterých budeme spolu s běžnými výcvikovými prvky využívat i moderní technologie, jako je virtuální realita,“ uvedl dále Zronek.

Budova se začala projektovat v listopadu 2018, výstavba začala v prosinci 2021. Dokončení stavby proběhlo v květnu letošního roku. Interiéry firma Metrostav, která nový objekt postavila, dotáhla do finiše před několika dny, tedy v červnu 2024. „V době největšího provozu zde pracovalo asi dvě stě lidí. Za celou tu dobu i přes obrovský pohyb pracovníků na stavbě zde byl jen jeden pracovní úraz, a to ještě nijak vážný,“ doplnil mluvčí Bezděk.