„Na facebooku jsem jich našel dvacítku,“ zmínil Kuča, který se před osmi lety na založení třebíčského židovského festivalu Šamajim podílel, je členem občanského sdružení Krnovská synagoga v Krnově a ve Slezsku, působí v redakci židovského časopisu Maskil.

Podle Kučova zjištění žijí nositelé jména Trebitsch hlavně v USA a Izraeli, ale také v Austrálii, Francii či Belgii. „Všichni se shodují, že jejich předkové žili v Maďarsku. Tam odcházeli Židé z Třebíče v důsledku antisemitského familiantského zákona, který na Moravě platil v 18. století,“ vysvětlil Kuča.

Familiantský zákon za habsburské monarchie stanovil povolený počet židovských rodin v jednotlivých ghettech.

Ženit se směl jen prvorozený syn v rodině, všichni další, pokud se chtěli oženit a založit rodinu, většinou opouštěli zemi nebo žili v nemanželských svazcích.

Pavel Kuča se prostřednictvím belgické Unie laických Židů zkontaktoval s dvaasedmdesátiletým psychiatrem Jeanem Trebitschem z Bruselu. Společně minulý týden navštívili program Šamajimu v Třebíči.

„Z třebíčského Židovského města byl Jean Trebitsch nadšený. Avšak očekával, že se v Třebíči setká i s jinými nositeli příjmení Trebitsch,“ poznamenal Kuča.

Jean Trebitsch se narodil roku 1939 v Bruselu maďarským židovským rodičům.

Rodiče Jeana přežili holocaust v Belgii s falešnými dokumenty. Jean byl ukrývaným dítětem v křesťanské rodině. Jean Trebitsch navštívil v roce 1988 Prahu, letos přijel na další návštěvu ČR, aby si prohlédl nejen Prahu, ale i Třebíč.

Facebookové přátelství Pavla Kuči přijali Bob Trebits v USA a dvě ženy: Einat Trebitch a Yael Trebitsh v Izraeli.

„Bob je matematik a na Šamajim chce přijet příští rok,“ podotkl Kuča.

Nositelé jména Trebitsch, případně téhož jména v jiných jazykových variantách, se mohou ozvat na pavel.kuca.cz@gmail.com.

Jediným známým nositelem jména Trebitsch v našich krajích, je podle třebíčského historika Rudolfa Fišera, Abraham Trebitsch, který se narodil okolo roku 1760 v Třebíči, vystudoval v Praze ješivu a stal se sekretářem moravského zemského rabína v Mikulově. „Abraham Trebitsch napsal velký spis s názvem Děje časů, v němž nepříznivě komentoval josefínské reformy,“ zdůraznil Rudolf Fišer, který na letošním festivalu Šamajim přednášel právě o třebíčském ghettu za josefínských reforem.