„Smyslem výstavy je vzpomínka na předlistopadovou alternativní a undergroundovou kulturu, která se i tady v Třebíči děla,“ řekl jeden z organizátorů Luboš Kressa. „Jezdil sem i Martin Jirous, byl tady častým návštěvníkem, pokud nebyl zavřený nebo nebyly problémy se Státní bezpečností, což byly vždycky,“ zavzpomínal Kressa.
Neoficiální kultura v Třebíči v 80. letech obsáhla několik žánrů - výtvarné umění, divadlo, přepisoval se samizdat. „Přepisovali se knihy indexových spisovatelů, například Egon Bondy a Václav Havel, pak se to vázalo,“ řekl Luboš Kressa.
Z lidí, kteří se na neoficiální kultuře v Třebíči podíleli, vzpomíná Kressa například na Pupena Růžičku, Milana Šťastného, Miloše Švandu nebo evangelického faráře Tomáše Trusinu. Toho lze prý považovat za jakéhosi nestora samizdatu.
Výstavy na dvorcích
Z výtvarných akcí se v Třebíči dělaly někdy mezi léty 1982 až 1989 malé výstavy v soukromí. „Říkalo se tomu Dvorky. Bylo to v uzavřených prostorách, u někoho v Židech, na Podklášteří nebo v Domcích. Byl třeba sraz v hospodě Na Praze a po malých skupinkách se chodilo, průvodce a šest lidí,“ zavzpomínal Miloš Švanda.
„Z našich zkušeností to bylo výtvarné umění, po čem Státní bezpečnost nejvíce šla. V každém případě v tom měli chaos, protože to bylo pro ně nečitelné. Pokud to bylo abstraktní umění nebo to něco naznačovalo, tak v tom hledali protistátní smysl, i když to mnohdy nebyla pravda,“ popsal Luboš Kressa tehdejší dobu.
