Herna je pro pacienty ve věku od dvou do 19 let. Děti v ní hlídá speciální pedagožka Zdena Karásková nebo vychovatelka Romana Buriánová. Pro krátké představení školky Deník poprosil Zdenu Karáskovou o rozhovor.


Jak se zrodil nápad vybudovat školku na dětském oddělení?


Dříve tu byla jen škola. Nové vedení pak rozhodlo, že místo školy se zřídí mateřská škola a školní družina, která bude fungovat všechny pracovní dny. Toto zařízení je většinou při každém dětském oddělení v kraji Vysočina.


Co vše tu děti mohou dělat?


To je individuální. Všechno je přizpůsobené dětem. Tomu, co je baví a co ze zdravotních důvodů mohou dělat. Jsou tu například stolní hry, výtvarná práce pro menší pacienty, hospitalizované děti mají k dispozici notebook s připojením na internet, kde mohou kupříkladu komunikovat s kamarády, hrát PC hry nebo si psát něco do školy. Občas s dětmi navštívíme zvířetník, kde mohou vidět lamy, osly či daňky.


Kolik dětí průměrně denně navštíví hernu?


Záleží na počtu hospitalizovaných dětí a jejich zdravotním stavu. Některé děti za námi nemohou, protože mají izolaci nebo klid na lůžku. Někdy jich tu máme 15, ale také jenom třeba dva pacienty.


Líbí se jim tu?


Většině ano. Někdy dokonce i natolik, že rodiče musí počkat do zavření školky, aby si jejich potomci mohli dohrát. Kolikrát nechtějí jít ani domů.


Práce speciální pedagožky je zřejmě náročná, v čem spočívá?


S dětmi se snažíme co nejvíce komunikovat. Některé se ptají na vyšetření. Pokoušíme se jim co nejlépe podle jejich chápání vysvětlit a uklidnit je, že se nemají čeho bát. Hlavní je nadlehčit situaci, když se bojí nebo se jim stýská po rodičích.

MARCELA KLOUDOVÁ