Na problematiku upozornil také František Lukl, předseda Svazu měst a obcí. „Nemyslím si, že je to pravidlo, ale máme signály, že hasiči jsou čas od času nuceni postavit se před otázku zaměstnavatele, zda hodlají být zaměstnancem, nebo hasičem," zmínil Lukl. Dobrovolnými členy zásahových jednotek jsou například i podnikoví hasiči Jaderné elektrárny Dukovany. Jsou jedni z těch, kteří pracoviště kvůli nenadálé události v blízkosti své obce opustit nemohou. Nejde však o typický případ neochoty zaměstnavatele, ale spíš o součást bezpečnostních opatření. „Asi třetina hasičů našeho sboru je také členy jednotek dobrovolných hasičů, což vítáme. Uvolňování z práce je však nemožné, protože k zásahům vyjíždějí jako profesionálové," vysvětlil mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

Většinou svolná k hasičské činnosti svých pěti zaměstnanců je firma Mann-Hummel z Nové Vsi. „Pokud je jejich pomoc nutná a je v možnostech zaměstnance se k výjezdu dostavit včas, jsou uvolněni. Vloni se jednalo o desítky výjezdů," podotkla mluvčí firmy Daniela Vilhelmová. Někteří členové jednotek obcí se však na pracovištích setkávají údajně se šikanou. Mnohým z nich sice bývá uvolnění umožněno, následně však přijdou třeba o měsíční odměny, a napříště se při spuštění sirén ve své obci raději rozhodnou pro setrvání na pracovišti, než aby riskovali překvapení na výplatní pásce. Uvolňováním hasičů z práce se na posledním jednání Asociace krajů ve Valči zabývali hejtmani. Shodli se, že firmy je třeba povzbudit k tomu, aby dobrovolné hasiče k zásahům pouštěly. „Zaměstnavatele chceme motivovat, aby měli něco z toho, že mají ve svém kolektivu hasiče," potvrdil předseda Asociace krajů Michal Hašek.

Daňové úlevy

Dobrovolných jednotek se ve Valči zastal také generální ředitel Hasičského záchranného sboru, tedy profesionálních hasičů Drahoslav Ryba. Jednou z možností, jak by mohli být zaměstnavatelé odměňováni, by podle něj mohly být daňové úlevy. Podle Drahoslava Ryby by to byl nejjednodušší a nejrealističtější způsob motivace firem k tomu, aby zaměstnance hasiče k zásahům uvolňovaly. „Máme připravený celý materiál o zvýhodnění zaměstnavatelů, který předáme vládě. Materiál ukládá ministrovi financí, aby ve spolupráci s ministrem vnitra hledal možnosti, jak toto učinit," řekl generální ředitel Hasičského záchranného sboru. Podpořit takovou iniciativu se rozhodl jak Svaz měst a obcí, tak i Asociace krajů. „Protože si přejeme, aby zásahové jednotky byly akceschopné, přičemž se skutečně čas od času omezování ze strany zaměstnavatelů děje," připomněl předseda asociace Michal Hašek.

Ministerstvo financí se podle svého mluvčího Jakuba Vintrlíka jednání s hasiči a regionálními politiky bránit nebude, k možnosti daňových úlev pro zaměstnavatele, kteří budou členům dobrovolných jednotek obcí vycházet vstříc, je však skeptické. „Ministerstvo financí se dlouhodobě snaží, aby daňový systém byl co nejjednodušší, pro širokou veřejnost přehledný a srozumitelný a umožnil efektivnější výběr daní. Proto obecně není nakloněno nesystémovým či selektivním výjimkám, které by měly být realizovány prostřednictvím daňových nástrojů," mínil Jakub Vintrlík.

Zároveň však řekl, že si Ministerstvo financí důležitost dobrovolných hasičů uvědomuje, a i proto je letos podpořilo uvolněním značného balíku peněz, o který mohou obce, tedy zřizovatelé zásahových jednotek, letos žádat. „Celkem dobrovolní hasiči získají největší dotaci v historii ve výši 394,5 milionu korun," podotkl mluvčí ministerstva. Záležitostí o finanční motivaci zaměstnavatelů se podle Jakuba Vintrlíka bude zabývat vláda.