Jelikož stavební práce započaly v centru obce už v květnu a budou pokračovat i příští rok, je možné, že na další překvapení ještě dojde. Co červencový výzkum v centru Výčap přinesl, přiblížil za společnost Pueblo, která průzkum provádí, archeolog Ladislav Kaiser: „Jde o nálezy keramiky již z doby železné pozdního halštatu, 5. st. př. n. l., dále pak nálezy středověké keramiky z 12. až 15. století. Výzkumem byly dokumentovány části kamenných zdí starších budov a dřevěné konstrukce." Nejen letošní nálezy nasvědčují, že v době pravěku byla v okolí obce Výčapy sídliště.

„Kdysi tu probíhal průzkum, který potvrdil, že tu lidé už v pravěku žili. Říkalo se jim lid popelnicových polí, podle způsobu pohřbívání, kdy mrtvé spalovali a popel dávali do uren," líčil starosta Výčap Zdeněk Voltr. Podle jeho slov jsou o tom informace v knize Pravěk Třebíčska, kde je zmínka, že na polích výčapského velkostatku byly kdysi nalezeny žárové hroby z doby popelnicových polí. Právě ve zmíněné knize jsou popsány paleolitické kamenné nástroje, které byly u Výčap nalezeny, stejně jako pozůstatky kultury s lineární keramikou či zlomky nádob s moravskou malovanou kulturou z doby halštatské. Přes Výčapy zřejmě vedla i prastará stezka k severozápadu.

Výčapy jsou už v Kosmově kronice

Letošní červencové vykopávky archeologové teprve podrobně zkoumají. Na výsledky netrpělivě čeká i starosta Výčap. „Novinka o nálezech mě potěšila. Jsem opravdu zvědavý, co nového se z výzkumu ještě dozvíme," netajil radost.

První zmínka o Výčapech je v Kosmově kronice ze 12. století, kde je obec uvedena pod názvem Mičapi. Později se název obce měnil. Webové stránky obce uvádí, že zde možná v minulosti byly sklepy a pocestným tu čepovali medovinu nebo víno, čímž tak vznikl název „Výčepy", který se mohl časem přeměnit na současné Výčapy.

Ať už to bylo s názvem Výčap jakkoliv, jisté je, že v okolí Výčap bylo živo už od pravěku, natož ve středověku. Tuto skutečnost jistě potvrdí i další průzkumy archeologů.

„Díky předchozím záchranným archeologickým výzkumům lze při stavebních pracích očekávat stopy po osídlení z období raného i vrcholného středověku až pokročilého novověku, konkrétně od 11.-13. století až do současnosti," poznamenal archeolog Ladislav Kaiser.

Podle jeho slov býval v rámci obce také hospodářský i rezidenční dvůr, přestavěný na panské sídlo zámeček.

Jak Deníku sdělil, více informací budou archeologové vědět také po archeobotanické analýze z nálezů v blízkosti budované čističky odpadních vod.

„Pomocí dendrochronologie bude možné u odebraných vzorků dřev určit rok jejich skácení, čímž bude upřesněna datace archeologických vrstev," popsal situaci pracovník archeologické společnosti Pueblo.