Ta se začala rodit před třemi lety, jejího majitele přitom však zajímají jen minerály ze třídy elementů. Tedy takové, co se vyskytují ve volné přírodě. „Začal jsem je sbírat, zvrhlo se to a nyní sbírám hlavně stříbro, zlato a platinové kovy,“ usmál se. Má přitom velké plány, rád by jednou nafotil knihu o minerálech drahých kovů, o jejich výskytu ve světě. „Každé z nich má totiž svou geochemii a kovy v surovém stavu, tou dobou z definice ještě minerály, z nich mají vždycky jiné složení a vypadají trošku jinak,“ vysvětlil.

Parkovací karta. Ilustrační foto.
Změny v parkování v Třebíči. Víme, kde lidé zaparkují s parkovací kartou

Kdo je Miloš Večeřa?

* chemik pracující v Jaderné elektrárně Dukovany
* díky zálibě v historii má zmapovanou těžbu cenných kovů na českém území a zhruba tři roky sbírá minerály ze třídy elementů
* část sbírky má nafocenou na svém instagramovém účtu RhAgchem

I v Česku byla ve své době podle něj geologická ložiska světového významu a to v Příbrami, hodně stříbra bylo i v Jáchymově. A co horácká metropole? „Jihlava byla významné těžební místo v první polovině třináctého století, pak to ustupovalo a následně nastoupila Kutná Hora,“ zmapoval historii nadšenec, který má také zálibu v dějinách. I pro obrovskou historii si oblíbil zlato a stříbro, třebaže například výskyt kumulovaných ložisek platinových kovů je vzácnější.

Podle něj je zajímavým paradoxem, že těžba zlata je ekologicky náročná a velká část tohoto cenného kovu pak končí v bankách jako depozit. U stříbra je to jiné. „Je to nejlepší elektrický vodič z kovů, nejlepší tepelný vodič. Obecně lidi ani neví, kde všude se využívá, ani já sám neznám všechny způsoby využití,“ přiznal.

Bylo by však chybou myslet si, že ostatní kovy sběratele nezajímají. „Já mám rád třeba i rhodium, to je kov, který má velké rozpětí ceny a tu určuje automobilový průmysl, používá se v katalyzátorech. Cena se v posledních desetiletích pohybovala od stovek dolarů po desetitisíce dolarů za trojskou unci,“ vylíčil zaujatě a dodal: „Kdysi jsem si o něm přečetl a řekl si, že neexistuje, abych rhodium neměl.“

Na kousku ubrousku pak má Miloš Večeřa izolepou přilepená i dvě zlatá zrnka. Pro jistotu si je ještě označil, udělal k nim šipku propiskou. „Byli jsme na Otavě, kde jsem podruhé v životě rýžoval zlato. První zlatinku jsem omylem vyhodil, ale mám dvě zlatá zrnka. Zdá se, že to člověk nepozná, ale zlato se dá proti ostatním minerálům poznat, výrazně blýskne a v té misce to člověk vidí,“ řekl s tím, že i když se loni k rýžování zlata nedostal, určitě chce pokračovat.

Dopravní společnost rozšíří spoje mezi Třebíčí a Prahou
Rozšíří spoje mezi Třebíčí a Prahou: Moderní autobusy pojedou až pětkrát denně

Je zajímavé, že železo Miloše Večeřu zaujalo už v mládí. „V dětství jsem si uvědomoval, že železo se získává z kamene. Ona to byla pravda, jen jsem nevěděl, jak přesně to popsat,“ vzpomněl. Už před plnoletostí si začal dělat sbírku kovů a vše sháněl ve svém okolí. Dostal se k cínové pájce, rybářskému olůvku, hřebíkům… „Železo je čtvrtý nejrozšířenější prvek zemské kůry, to je prostě všude,“ řekl závěrem.