Obce přitom mohou letos díky rozhodnutí vlády zvýšit poplatek za svoz odpadu z pěti set až na tisíc korun. „Ponechali jsme to na pětistovce na člověka. Lidé u nás odpad třídí, a náklady na svoz a zpracování se tak snižují. Tím pádem můžeme snížit i poplatky. Těm, co třídí podle zavedeného systému, například vracíme až polovinu poplatku zpět," uvedl starosta Uherčic na Břeclavsku Marcel Slezák.

Například ve Vranovicích na Brněnsku ale o podobném kroku neuvažují. „Co se týče třídění odpadu, tak jsme na tom nadprůměrně. Proto jsme ani o nějakém dalším motivování lidí neuvažovali," vysvětlil místostarosta obce Drahomír Dofek.

Z jeho slov vyplývá, že obyvatelé Vranovic kladně přispěli ke statistice ministerstva životního prostředí, která uvádí, že v roce 2011 každý Jihomoravan vytřídil přes čtyřiatřicet kilogramů odpadu. Lidé na Vysočině průměrně vytřídili o téměř sedm kilogramů odpadu víc. „Jižní Morava je pod celorepublikovým průměrem. Vysočina se drží mírně nad ním," konstatoval mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. Zároveň ale dodal, že situace se v obou krajích v současné době zlepšuje.

Ke kladným výsledkům na Vysočině přispívají například lidé z Jihlavy, kteří se v loňském roce ocitli mezi deseti nejaktivnějšími sběrači vysloužilého elektroodpadu v České republice v kategorii obcí nad dvacet tisíc obyvatel. „Největší poděkování za to patří našim obyvatelům, kteří se aktivně zajímají o životní prostředí a snaží se jej udržovat zelené," tvrdí primátor města Jaroslav Vymazal.

Jeho slova potvrdila pětadvacetiletá Miluše Paříková z Jihlavy. „Doma v rodině odpad třídíme, protože to považujeme za ekologické v už tak zničeném prostředí. Myslím, že by se měli naučit třídit odpad všichni lidé a považovat to za samozřejmost, což ještě mnohde neplatí. Přispíváme tím jak k ochraně přírody, tak zároveň k lepšímu vzhledu prostředí a svého okolí," uvedla žena.

K tomu, aby lidé, kteří jako ona chtějí odpad třídit, mohli k ochraně přírody doopravdy přispět, dopomáhají firmy, které se svozem tříděného odpadu a zpracováním recyklovaných materiálů zabývají. Například firma SAKO Brno má ve městě rozmístěných přes tisíc modrých kontejnerů na papír a přibližně stejný počet žlutých a drátěných kontejnerů na PET lahve, nápojové kartony a plechovky od nápojů.

Zelených kontejnerů na sklo je v Brně téměř dva tisíce. Lidé ve městě mohou navíc narazit i na téměř stovku bílých kontejnerů pro textil. „Loni se na naši dotřiďovací linku z těchto kontejnerů dostalo téměř pět a půl tisíce tun odpadu," sdělila Jana Švestková ze společnosti SAKO. Dodala, že tříděné sklo z Brna přitom neprochází přes dotřiďovací linku, ale vozí se do skláren. Tam loni z Brna putovalo přes tři tisíce tun skla.

Firmám, které se zabývají recyklací, přitom práci ztěžují mýty kolující mezi lidmi. „Například ten, že sklo nemá cenu třídit, protože to stejně pracovníci sypou do jednoho auta. To není pravda. Auto je rozdělené na víc částí, ale z chodníku to není vidět," vysvětlil ředitel SAKO Brno Jiří Kratochvíl.