Na Vysočině se daří bramborám i řepce. U skotu se mluví o krizi

Zemědělská výroba je nejtradičnějším a nejtypičtějším odvětvím Vysočiny. V mnoha oblastech se řadí mezi kraji na špičku, dá se vyčíst z Výroční zprávy Kraje Vysočina za rok 2019.

Vysočina je bramborářským krajem, průměrná roční teplota šest až osm stupňů a srážky kolem šesti set milimetrů ročně těmto okopaninám svědčí. Zemědělci z Vysočiny se na celorepublikové produkci brambor podílí celou třetinou. Významnou pozornost této plodině věnuje i hejtmanství, snaží se zvýšit využití brambor ve školních jídelnách i v domácnostech.

Centrum Moravia nabízí na léto kulturní vyžití. Chystají irský večer i dílničky

I přestože krajský radní pro zemědělství Martin Hyský (ČSSD) hovoří v chovu skotu o velké krizi, stále je Vysočina na druhém místě ze všech krajů. Významná je i produkce vepřového masa, ale vzhledem k dlouhodobě velmi nízkých výkupním cenám nelze mluvit o soběstačnosti.

V pěstování řepky patřilo loni Vysočině třetí místo za Středočeským a Jihočeským krajem. Žluté plochy byly loni na téměř jednačtyřiceti hektarech kraje, zemědělci sklidili více než sto třiadvacet tun řepky. Tradiční je na Vysočině i včelařství, nejvyšší počet včelstev je v teplejší klimatické oblasti Třebíčska. Více chovatelů je však na Žďársku.

Zemědělci nejsou jen producenti

V zemědělství se na Vysočině angažuje více než čtyři tisíce sto subjektů různé velikosti, nejčastěji mají zemědělskou půdu do pěti hektarů. Sto osmdesát jich má naopak více než pět set hektarů. Tři sta sedmdesát farem funguje v režimu hospodaření šetrném k přírodě.

Kraj Vysočina mimo jiné propaguje regionální výrobce a také se snaží zvyšovat zájem mládeže o studijní obory v této oblasti. „Jsme si vědomi, že zemědělci nejsou jen producenti v oblasti rostlinné a živočišné výroby, ale jsou i významnými tvůrci krajiny, zaměstnavateli a těmi, kdo se významně spolupodílejí na udržení života na venkově,“ řekl Hyský.

Vysočina má deset nově nemocných s Covidem. Testují i pacienty nakažené lékařky

Se zemědělstvím úzce souvisí otázka vody a v té hraje Vysočina klíčovou roli. „Území Kraje Vysočina je střechou České republiky, nachází se zde hlavní evropské rozvodí,“ uvedl Hyský s tím, že úmoří Severního moře do západní části kraje zasahuje povodím Labe, východní polovina Vysočina pak patří k úmoří Černého moře a povodí Dunaje.

Kromě toho jsou na Vysočině zdroje kvalitní pitné vody nadregionálního významu, jde zejména o vodárenskou nádrž Švihov na Želivce. Ta zásobuje vodou obyvatele Vysočiny, Prahy a také části středních Čech. Vodárenská nádrž Vír na řece Svratce je pak významným zdrojem vody pro východní část Vysočiny i pro Brno.