Přestože za našimi okny panuje teplé letní počasí, začneme extrémy představovat postupně od zimy směrem k létu, a dnes nás tedy čeká nejběžnější zimní nebezpečný jev – silné sněhové kalamity.

Za vysvětlením největších zimních přívalů sněhu na Vysočině musíme cestovat stovky kilometrů na jih do oblasti Středomoří. Místní klima je specifické suchým a teplým počasím v létě, zatímco v zimě naše oblíbené dovolenkové destinace okupuje deštivé a nevlídné počasí. Teploty jsou zde v zimě ale na rozdíl od našich šířek zásadně nadnulové. V zimním období vznikají ve Středomoří časté tlakové níže, které obvykle míří na severovýchod a jsou srážkově bohaté. V případě příznivých podmínek se dokáží stočit až do oblasti střední Evropy. Pokud je Česká kotlina dostatečně prochlazená, aby z příchozí tlakové níže vypadávaly sněhové srážky, kalamita je na spadnutí. Sněžení přichází v jednotlivých vlnách a za jediný den se mohou akumulovat vysoké sněhové pokrývky. Sníh přibývá díky intenzívním srážkám velmi rychle, což komplikuje dopravu. V zimě se vyskytuje samozřejmě sněžení i na základě jiných různorodých situací, nicméně popsané tlakové níže od jihu přináší obvykle nejhorší kalamity. Meteorologické kódy rozlišují v době pozorování slabé, mírné a silné sněžení, a dále také sněžení občasné a trvalé, popř. sněhové přeháňky.

Následkem rychlých a silných přívalů sněhu obvykle kolabuje doprava. Čím rychleji sněhová pokrývka přibývá, tím hůře lze udržovat sjízdnost silničních i železničních tras. Nejrychleji přibývá sněhová pokrývka v případě sněžení s velkými vločkami. Velké vločky vznikají při teplotách vyšších jak -5°C slepováním ledových krystalků. Pokud je teplota nižší, obvykle je sněžení jemné (nemusí to však znamenat slabé). Nebezpečná situace na silnicích nastává v případě silného sněžení při teplotě kolem 0°C, kdy dochází k namrzání částečně rozbředlého sněhu na podchlazených silnicích a vzniká náledí na ujetém sněhu. Mimo město často komplikují situaci sněhové jazyky a závěje, které se tvoří vlivem navátí prachového sněhu větrem na komunikaci.

Absolutně nejvyšší sněhová pokrývka na území ČR byla zaznamenána v březnu roku 1911, kdy na Lysé hoře (1323 m n.m.) leželo těžko uvěřitelných 491 cm sněhu. Na Vysočině stojí určitě za zmínku 17. únor 2006, kdy leželo na Svratouchu (737 m n.m.) 151 cm. V Třebíči nás obvykle vysoká sněhová pokrývka netrápí, nejvíce sněhu v poslední době bylo na počátku roku 2010, a to 40 cm. Řidiči v Třebíči si asi pamatují odpoledne 10. února 2009, kdy se spustilo velmi silné sněžení a během několika minut zablokovalo většinu hlavních tahů po celém městě. Hlavní negativní roli zde sehrálo výše zmíněné náledí na ujetém sněhu.

IVO SVOBODA