Žďárský okres z analýzy sociálně vyloučených lokalit v Kraji Vysočina vyšel dobře. Z dvanácti sociálními pracovníky zjištěných lokalit, které obývají výhradně příslušníci romské komunity, není ve žďárském okrese ani jedna taková problémová oblast. Jde o části obcí, kde by žili výhradně Romové.

„Naším cílem bude pomoci zvýšit úroveň kvalifikace a vzdělávání spoluobčanů v sociálně vyloučených lokalitách a s tím souvisí také podpora zaměstnanosti a následné zlepšení kvality bydlení,“ řekl radní Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí Petr Krčál (ČSSD).

Krajská strategie předpokládá, že cílem efektivní integrace bude osoba, která má k takové změně předpoklady. Tedy schopnost převzetí odpovědnosti za svůj život a jeho zapojení se do pracovních návyků, tím pádem získání pravidelné mzdy a s tím související zajištění dětí, jako je vzdělání a pracovní a profesní perspektivy.

To je podle vedení Kraje Vysočina proces, který nenastává hned, ale potřebuje podporu a postupné utužování udržitelnosti.

Kraj Vysočina při zpracování strategie vycházel z vládního usnesení koncepce romské integrace pro období let 2010 až 2013, které počítá s finanční podporou na včlenění Romů do většinové společnosti.

„Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Kraji Vysočina je schválena pro období 2011 až 2017. V krajském rozpočtu je na ni vyčleněno osm set tisíc korun s tím, že další finanční prostředky ve výši zhruba 3,5 milionu korun ročně získají především obce nebo nestátní neziskové organizace z národních dotačních titulů,“ dodala mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.

Podle odhadů, ze kterých vysočinská strategie vychází, žije ve žďárském okrese v Bystřici nad Pernštejnem 20 Romů, v Novém Městě na Moravě 50, ve Velkém Meziříčí 40 a ve Žďáře nad Sázavou 140 osob této minority.

Ve Žďáře nad Sázavou lidem, kteří mají problém se zařadit do běžného života a nenarušovat soužití s ostatními obyvateli města, nabízejí pomoc terénního sociálního pracovníka.

Ten spolupracuje především s romskou komunitou ve svobodárnách na sídlišti Stalingrad.

Ve svobodárně 6, která byla ostatními obyvateli sídliště dlouhodobě považována za nejproblémovější, byl tak zvolen domovní výbor i terénní pracovnice z řad tamních nájemníků.

„Obyvatelé domu svépomocí opravili nebytový prostor v domě, takže vznikla místnost, která slouží jako herna pro děti i k pracovním aktivitám domovního výboru, který intenzivně spolupracuje s terénním sociálním pracovníkem,“ uvedla ředitelka Sociálních služeb města Žďár nad Sázavou Eva Štěpničková.

Někteří obyvatelé, již v těsné blízkosti lokalit s větší koncentrací osob romské národnosti dlouhodobě žijí, jsou k úspěšnosti snahy o „převýchovu“ problémových lidí poněkud skeptičtí.

„Jde o to, kolik Romů bude mít zájem se něčemu učit, aby našlo odpovídající práci a pak si ji také udrželo. A určitě nebude placená podle jejich značně zkreslených představ. Teď jenom jednoduše poberou sociální dávky na všechny své děti a nemusí dělat vůbec nic. Stačí se ohánět slovem diskriminace, a stát jim dá všechno, aby to pak zničili nebo rozprodali. Když se dostane běžný pracující člověk, který řádně odvádí daně, do problematické finanční situace, nezajímá to nikoho, ať si pomůže, jak umí,“ vyjádřila se Anna Pavlíková ze Žďáru nad Sázavou.

„Moc si totiž nedovedu představit, jak lidé, kteří nedovedou myslet na budoucnost, nejsou schopni si uvědomit dopad svého jednání a obecně se chovají jako nezodpovědné malé děti, se najednou změní a přizpůsobí se životu většiny lidí,“ dodala žena.

Něco jiného si myslí Miroslava Jízdná ze Žďáru nad Sázavou, která se sice netají názorem, že při soužití s Romy obvykle vyvstávají různé problémy, ale nechce tyto lid takzvaně házet do jednoho pytle.

„Všichni ale nejsou stejní. Bydlím v domě s romskou rodinou, mají dvě děti, on pracuje v nějaké stavební firmě. Nejsou hluční, jejich děti jsou dobře vedené, zdraví, tuhle ten Rom dokonce ve vchodě umýval schody. A žádná z ostatních partají na ně nezahlíží, že jsou to cikáni, protože jsou slušní. Bohužel, takových je mezi nimi asi hodně málo,“ dodala Miroslava Jízdná, která řadu let bydlí v jednom z domů žďárského Stalingradu.

---------------

Komunity Romů

Sociálně vyloučené lokality obývané romskou menšinou v kraji:

Havlíčkův Brod (1), Chotěboř (1), Jaroměřice nad Rokytnou (1), Jihlava (3), Kojatice (1), Mirošov (1),Telč (1), Třebíč (3)

Počty Romů v obcích s rozšířenou působností (orientační odhad)

Bystřice n. P (20), Havlíčkův Brod (550), Humpolec (20), Chtěboř (150), Jihlava (900), Moravské Budějovice (83), Náměšť n. O. (20), Nové Město n. M. (50), Pacov (40), Pelhřimov (75), Světlá n. S. (80), Telč (70), Třebíč (250), Velké Meziříčí (40), Žďár n. S. (140) celkem 2 488 osob.