„V prvním nadzemním podlaží by měla být výstava o koželužství a mletí, ve druhém podlaží expozice dobového bydlení, ve třetím bude zázemí pro obsluhu,“ popsal starosta Pavel Pacal.

Větrný mlýn také dostane lopatky, podobné těm původním, které dříve poháněly mlecí zařízení. Nové lopatky ovšem budou mít elektrický pohon, aby turisté mohli sledovat otáčení i za bezvětří. Kvůli osazení mlýna lopatkami nechá radnice přeložit elektrické vedení, které vede těsně kolem stavby.

„Elektrické vedení se musí přeložit do země, lopatky by byly přesně v dráze vedení,“ přiblížil starosta.

Radnice nyní dokončuje dokumentaci pro zahájení stavby. Mlýn veřejnosti zpřístupní nejdříve na podzim příštího roku. Náklady na opravu mlýna se pohybují kolem deseti milionů korun.

Poslední velké stavební úpravy větrníku jsou ze 70. let minulého století. Před dvěma lety se radnice pustila do opravy šindelové střechy, protože dovnitř už zatékalo. Mlýn je technickou památkou. Postaven byl v roce 1836 pro potřeby Budischowského závodů a mlela se v něm smrková i borová kůra na takzvané tříslo. To sloužilo koželuhům k čištění kůží. Od počátku 20. století je vlastníkem město Třebíč. Ve mlýně byly později byty, až do roku 1977.