„Počátkem devadesátých let došlo k útlumu důlní činnosti. Kvalita zdejší suroviny je průměrná, zásoby jsou těžitelné patnáct let. Ale pokud Česko obnoví těžbu uranu, je naprosto minimální pravděpodobnost, spíš žádná, že tady. Nejspíš vsadí na Stráž pod Ralskem. Tam je ložisko světového významu,“ uvedl generální ředitel státního podniku DIAMO Jiří Jež. Podle jeho slov se za celou historii dobývání uranu u nás získalo asi 112 tisíc tun této superstrategické suroviny. „Stráž ale nabízí závratných 115 tisíc tun,“ doplnil Jež.

Opatov. Lokalita na druhé straně Třebíčska. Ve středověku se tu rýžovalo i hlubinně těžilo zlato, kterého tu stále zbytky jsou. Ještě za socialismu území prošlo důkladným geologickým průzkumem, který je označil za nezajímavé pro těžbu. Počátkem devadesátých let vláda udělala tendr na průzkum ložisek zlata s tím, že pokud by se těžilo, přednost má firma, která bude lokalitu zkoumat.

Fiasko

„V republice je okolo čtrnácti takových území. Firmy šly do průzkumu i těch, která se od počátku jevila jako ekonomicky neperspektivní, jen aby ve finále získaly aspoň něco. To platilo též o Opatovu. Všechno je o ekonomické stránce věci. A Opatov v tomto měřítku zajímavý nebyl,“ objasnil geolog Muzea Vysočiny Třebíč Lukáš Křesina. Odborníci u Opatova prostor zkoumali. Projekt těžby zlata v Česku ale skončil fiaskem. Ministerstvo životního prostředí po pár letech veškeré průzkumy zatrhlo.