VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Třebíčsku chodí poručníci i smrtelnošky

Třebíčsko – Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem. Zároveň je toto období bohaté také na původně pohanské zvyky. Tím je i ona pondělní obchůzka s pomlázkou. Na otázky kolem velikonočních zvyků a tradic zejména na Třebíčsku odpovídala etnografka Muzea vysočiny Třebíč Eva Tomášová.

5.4.2015
SDÍLEJ:

Smrtelnošky v Dědicích Foto: Eva Tomášová

Jak jsme na tom s velikonočními zvyky na Třebíčsku?
Myslím, že docela dobře. Hodně rozšířené je tady hrkání, kterému se na Jemnicku říká vrkání. To se dodržuje v poměrně velkém množství obcí. Přímo tady v Třebíči ho tradičně od roku 2005 organizují skauti a probíhá na Hrádku a v židovské čtvrti jako jednorázová obchůzka.
O co jde?
Začíná na Zelený čtvrtek, kdy v poledne (od tzv. Gloria) odlétají zvony do Říma. Jejich umlknutí by mělo symbolizovat to, že apoštolové během doby obvinění Krista a jeho mučení a smrti mlčeli, nezastali se ho. Zvony pak nahrazuje klepání, hrkání dětí (původně to bylo doménou pouze chlapců). Hrká se třikrát až čtyřikrát denně (na Velký pátek) až do soboty ráno.
Jsou nějaké rozdíly mezi vesnicemi?
Například v pojmenování vedoucích skupin chlapců, kteří chodí hrkat. Ve Zvěrkovicích se jim říká stárci, v Pálovicích poručníci a v Rácovicích velitelé. Ti hrkání vedou, rozdělují také na konci výslužku podle zásluh.
Nějaká další zajímavost?
Zajímavý zvyk je také honění (či vodění) jidáše, který se v autentické podobě v našem regionu nedochoval. V poslední době jsem ale zaregistrovala, že při hrkání v Moravských Budějovicích, kde to organizují skauti, vodí postavu Jidáše spoutaného pouty.
Jak to vypadalo původně?
Podle písemných dokladů to spočívalo ve skutečném honění maskovaného Jidáše, který vybíhal z kostela ven a při jehož dopadení mu ostatní hrkačí hrkali kolem hlavy. Druhou formou je zvyk dochovaný do současnosti ve východních Čechách (asi ve 30 obcích na Pardubicku) či místy na Hané, který má autentickou podobu předávanou prokazatelně už od konce 19. století. Tam je postava jidáše neodmyslitelnou součástí obchůzkové skupiny chlapců, ve které panuje přísná hierarchie. Má masku z přírodního materiálu (slámy, koudele, sena či rákosu), či je v černém oděvu se začerněným obličejem, symbolizuje zrádného Kristova učedníka Jidáše Iškariotského. Tento zvyk se v roce 2012 dostal na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.
Má hrkání pouze onu křesťanskou symboliku?
Je tam vidět i pohanská vrstva. Klepání a hlasitý zvuk odhání zlé síly. To na přechodu ze zimy do jara má zaručit úspěšný hospodářský rok. Aby se dařilo, byla úroda a dobytek i lidé byli zdraví.

Eva Tomášová
K Velikonocům patří neodmyslitelně pondělní obchůzka.
Velikonoce jsou nejdůležitější křesťanský svátek. Ale zrovna ve velikonoční pondělní obchůzce se projevují dost pohanské zvyky, které mají zajistit plodnost a úspěch na začátku nového hospodářského roku.
Kde se vzalo malování vajíček?
Dříve se v lidovém prostředí vejce takto nezdobila. Na to nebyl materiál ani technologie. To je záležitost 19. a 20. století. Barvila se ze začátku například jen červenou barvou, jako ochranný magický symbol, z toho vychází také pojem Červené pondělí. Vejce samo o sobě je symbol plodnosti.
Jak se barvily dříve?
Přírodními barvivy – například vařením v cibulové slupce. Ale techniky jako je vosková či slámová batika, které jsou dnes hodně rozšířené, nebyly. Používal se materiál, který byl v daném regionu dobře dostupný.
Jak se barvila vejce u nás?
Pokud můžu usuzovat ze sbírky kraslic, kterou máme v našem muzeu, nejstarší z nich jsou vytvořeny technikou vyškrabování do barevné vrstvy.
A pomlázka?
Šlehání mladým proutím je také symbol plodnosti. Takové motivy se objevují už v předchozím období během masopustu. Tam byly také určité masky, které popichovaly či jinak „obtěžovaly" děvčata jako například kobyla při masopustní obchůzce v Komárovicích. Také to mělo plodností význam.
Jsou i při chození s pomlázkou nějaké rozdíly?
Například na východní Moravě je více zvykem polévat chlapce vodou. Dopoledne si dovolují chlapci na dívky a šlehají je. Když přijdou pozdě po poledni, tak je mohou dívky polít studenou vodou. Rozdíly jsou i v pojmenování. Tady se tomu říká pomlázka a na východní Moravě ve Slezsku šmigrust.
Slyšel jsem, že někde dochází 
i k prohazování rolí.
V Telči chodí na přestupný rok na pomlázku dívky. Tam to organizuje folklórní soubor Podjavořičan a členové souboru v krojích obchází své členky za doprovodu živé muziky. Ale když je přestupný rok, chodí děvčata s vařečkami a vyplácí chlapce.
Jsou nějaké zvyky z minulosti 
z Třebíčska, o kterých víte, že se již nedodržují?
Časté byly hry s vykoledovanými vejci. Například pamětník pan František Kopeček (1934-2012) z Příložan nám vykládal, že ve třicátých a čtyřicátých letech se chlapci sešli na konci obchůzky za vesnicí a na louce házeli vejci do dálky. To si myslím, že se již také tolik nevyskytuje. V Bačkovicích mi říkali, že se tam chlapci před velikonoční obchůzkou na Velký pátek omývali v tekoucí vodě stejně jako ve zmiňovaných Příložanech. I v tom je symbolika obnovy a čistoty.
Drží se na Třebíčsku i další zvyky spojené s jarem?
Velikonocům předchází čtyřicetidenní půst. Ten začíná Škaredou nebo Popeleční středou po masopustu. Tady v regionu bylo tradiční vynášení Morany. To jsou zvyky, kterých se v posledních desetiletích chopily třeba mateřské školy, skauti nebo jiné zájmové organizace (například ve Stříteži, Třebíči, Moravských Budějovicích, Jemnici či Okříškách). Nebývá to však nutně na Smrtnou neděli, udělají si to v rámci pracovního týdne před ní. Spontánní obchůzka v rámci obcí samotných, tak jak to bylo v minulosti, ale takřka vymizela.
Máme na Třebíčsku nějakou specialitu z tohoto období?
Jsou to jednoznačně smrtelnošky v Dědicích. Na Smrtnou neděli obchází obec skupina dívek vedená tou nejstarší, které je kolem patnácti let. U té se sejdou, nastrojí smrček malovanými vyfouknutými vajíčky a obchází vesnici. Rozdávají po domech vajíčka a říkají u toho říkanku.
Jakou?
„Smrtelnoško, velkonoško, kdes tak dlouho byla? U studánky, u rubánky ruce, nohy myla. Šátečkem jsem odmykala, lístečkem jsem zamykala. Paní mámo krásná, dejte lžičku másla. Nedáte-li lžičku másla, dejte aspoň vajíčko." Za to dostávají výslužku – syrová vejce, která skládají do koše vystlaného slámou nebo senem, sladkosti a peníze do pokladničky. Obejdou celou obec. Rozdají všechna vejce ze stromečku a na konci jej hodí do rybníka. A to, co vykoledovaly, si rozdělí.
Jak takový zvyk vznikl?
Tady jde o spojení dvou zvyků, kdy se nejprve vynášela smrtka, která se pálila a házela do potoka a pak se obcházelo s létéčkem. V Dědicích jsou tyto dvě tradice spojené do jedné.
Co je chození s létéčkem?
Je to dodnes hodně rozšířené na východní Moravě. Jedná se o dívčí obchůzku se zeleným stromem, který symbolizuje obnovu života.
Mají smrtelnošky ještě někde?
Jde o zvyk, který byl podle literatury rozšířený v širší oblasti na Jemnicku – například Mladoňovice, Slavíkovice. Ale živé je to již pouze v Dědicích. Víme ještě, že ho dodržují v Báňovicích u Dačic, ale to již nespadá do naší oblasti. Tam je to údajně jiné v tom, že na stromě mají pověšené ještě panenky. Jednu, která symbolizuje smrt a druhou, která symbolizuje nové léto – nový rok, který přichází.
Mají o tento zvyk v Dědících mladé dívky stále zájem?
Tam je to hodně tradiční. Když jsem se tam byla podívat před pěti lety, tak obcházelo osm dívek, což je na velikost obce dobrý počet.
Které další období je na Třebíčsku bohaté na lidové zvyky?
Obecně velkou tradici mají masopusty. Hodně se začaly obnovovat po revoluci nebo i v pozdější době po roce 2000. To je jedna z mála tradic, která se dodržuje na každé druhé vsi.
Jsou i u masopustů rozdíly?
V některých obcích na Moravskobudějovicku je masopustní obchůzka ukončena porážením kobyly. To je maska, která se účastní celé obchůzky, a oni ji na konci symbolicky setnou. Prapůvodně to byla živá kobyla, která sloužila jako oběť. Asi nejsilnější je tato tradice v Komárovicích, i když i tam to ve třicátých letech obnovovali Sokolové. Odtamtud se to v posledních letech přeneslo do Jakubova. A ještě mám zprávy, že kobylu poráží v Radkovicích u Budče, ale tam to provádějí nožem, kdežto v Komárovicích a v Jakubově zabíjejí kobylu palicí.

Autor: František Vondrák

5.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nová poslankyně za hnutí ANO na Vysočině Monika Oborná. Je jí 28 let a je z Náměště nad Oslavou.

Je to úžasný výsledek, který jsme na Vysočině nečekali, říká nová poslankyně ANO

I sociální demokraté sledovali výsledky voleb společně.
18

Hodnocení voleb: Zklamání i naděje politiků

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Vysočina - Strana TOP 09 se do poslanecké sněmovny dostala takříkajíc s odřenýma ušima.

AKTUALIZOVÁNO

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

Vysočina - Volby do Poslanecké sněmovny ČR skončily. Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO.

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení