Tragédie se stala 24. října 1977 večer. Ten den bylo také pondělí, stejně jako letos. Böhm pod střechou zahynul spolu se šestnáctiletým Štěpánem Marušem, studentem třebíčského gymnázia a nadějným hokejistou. „Štěpán byl moc šikovný hráč. A také syn mého spolužáka,“ vzpomíná Milan Kotík.

Kotík na zimním stadionu několik měsíců předtím vykonával stavební dozor. Zastřešení ledové plochy měl na starosti spolu se stavbyvedoucím Františkem Svobodou. „Staveniště jsme předali 2. června 1977 pracovníkům Průmyslových staveb Gottwaldov,“ doplňuje Kotík.

SMUTNÁ HROMADA TROSEK. Snímky zachycují zhroucenou střechu stadionu v zimě 1976/1977.
Pád střechy v Třebíči: Nahoře se stavělo, dole už trénovalo, říkal stavbyvedoucí

Tato společnost, označovaná jako PSG, poté na stadionu pracovala až do osudného dne. Ovšem s tím, že na ledové ploše pod staveništěm už se běžně pohybovali hokejisté a další lidé. Na to před dvanácti lety pro Deník vzpomínal stavbyvedoucí František Svoboda. „Bylo to i přes náš nesouhlas. Z OV KSČ nám ale přes pracovníky TJ Elitex bylo vzkázáno ‚No přece nám nebude nějaký stavbyvedoucí poroučet.‘,“ vylíčil Deníku Svoboda.

Podle Kotíka nebyl problém v odbornosti firem, které se na výstavbě střechy podílely. „Právě naopak. Byly to profesionální podniky. PSG existují dodnes a už tehdy pracovaly i v zahraničí, nebo na stavbě Dalešické přehrady či Jaderné elektrárny Dukovany. Kromě nich se na stavbě střechy podílely třeba Železárny Veselí, Favoritsport nebo Chemoprojekt Brno,“ vypočítává Kotík.

Zimní stadion v Třebíči
Vznikl v roce 1959, tehdy jako nezastřešený. Předtím se hrávalo na Polance.
V roce 1971 se začalo s rekonstrukcí, která měla vyvrcholit zastřešením.
V roce 1977 se nad stadion po částech začala nasunovat nová střešní konstrukce, která se 24. října 1977 zřítila. Pod troskami zahynuli dva lidé.
V roce 1979 začalo nové zastřešování, hokejisté mohli na led vyjet o rok později.
V současné době se připravuje kompletní rekonstrukce stadionu za zhruba půl miliardy korun.

Potíž byla s takzvanými styčníky, které tvoří jakýsi uzel mezi jednotlivými pruty celé konstrukce. Styčníky využité pro střechu třebíčského „zimáku“ byly novým českým patentem s názvem Gyro. Na rozdíl od vyzkoušených svařovaných styčníků však Gyro obsahovalo velký šroub.

Jenže tehdy naplánovaná střecha vážila tři sta tun, což bylo na šroubované styčníky příliš. „Stačilo utržení jedné části styčníku. Pak zapůsobily nepředpokládané síly v prutech soustavy a celá konstrukce se bortila jako domino,“ popsal Svoboda Deníku, co pád střechy vyvolalo. S tímto závěrem souhlasí i Kotík.

Před 32 lety se sesypala ještě nedokončená střecha zimního stadionu v Třebíči.
Proč se před 32 lety zřítila střecha stadionu?

Milan Kotík má dodnes v živé paměti, co ten večer dělal. Bylo už poměrně pozdě, Kotíkovi již spali. „Najednou nám někdo bušil na okna. Byla to kriminálka. Prý se mám rychle obléct, že spadla střecha na stadionu,“ uvádí Kotík. Podobně prý policie vytáhla z postele i Františka Svobodu.

Zničená konstrukce ležela na místě až do poloviny následujícího roku. Pak projektant Josef Zeman navrhl novou střechu. Zhruba o polovinu lehčí. „Zeman byl na podobné konstrukce špičkový odborník. Jen pro zimní stadiony jich navrhl snad dvacet,“ vzpomíná na projektanta Milan Kotík.

Nová střecha „Zemanova typu“ se dočkala kolaudace až v roce 1980. Bohužel, Miroslav Böhm ani Štěpán Maruš se zastřešení stadionu nedočkali.