Návrh Zákona o vnitřním řízení a kontrole způsobuje vrásky starostce Opatova Lence Štočkové. Ta ve starostenském křesle není nováčkem. V čele městyse stojí druhé volební období, a přesto se obává, co novinka přinese. „Je to vůči starostům velice tvrdé. Úmyslné chyby se mají trestat jednoznačně, tam se není o čem bavit, ale pochybení například v dotačních titulech se udělá omylem velice lehce," upozornila.

Podle Štočkové bude mít kvůli chystané novince řada obcí potíže vůbec sehnat člověka, který by chtěl dělat starostu. „Já sama bych zvažovala, že odstoupím z funkce, nějaká chyba se občas stane všem," dodala s tím, že na malých obcích už teď starostové nemají odborníky na řešení všech problémů, na většině obecních úřadů sedí pouze starosta a jedna úřednice.

Toho, že návrh odradí lidi od vstupu do komunální politiky, se obává také starosta Třebíče Pavel Janata. „Povede to k nezájmu o kandidaturu do zastupitelstev obcí, nicméně každý má za svá rozhodnutí nést odpovědnost. Ve všem je třeba hledat rozumnou míru," konstatoval.

Starostové se proti případné způsobené škodě mohou nechat pojistit. Uvažuje o tom starostka Koněšína Hana Žáková. „Chybu může udělat člověk v každé profesi. Řešila bych to takzvanou pojistkou na hloupost. Už teď jsme pojištěni coby zastupitelstvo," podotkla.

O pojištění uvažuje také náměšťský starosta Vladimír Měrka. „Nikdo není stoprocentní a neúmyslné chyby se mohou stát ve všech úrovních řízení. Starostové nemají být lovnou zvěří a myslím si, že naprostá většina z nich dělá svoji práci poctivě," řekl. Pokud návrh zákona projde, podle Měrky by o chybách starostů měly rozhodovat nezávislé soudy, ne kontrolní orgány ministerstva.

Nyní obce většinou hradí chyby z obecního rozpočtu. Současná podoba zákonu umožňuje vymáhat škodu po viníkovi, ale téměř nikde se podobná praxe nevyužívá.