„Ano, počet těchto lidí, kteří mají trvalý pobyt na radnici, roste i v Třebíči. V současné době jich je přes jedenáct set," informoval mluvčí radnice v Třebíči Ivan Přibík.
Trvalý pobyt musí mít každý člověk v zemi. A když se mu ten dosavadní zruší, je mu přidělen nový na příslušné radnici. Někteří toho pak chytře využijí. Například když se syn zadluží, rodiče požádají o zrušení jeho trvalého pobytu, aby jim do bytu nepřišel exekutor. Syn souhlasí, protože po změně se „ztratí", a obsílky pro něj zůstávají bez odezvy na radnici. Když ho pak hledají policisté, úřady odpoví: Dotyčný sice u nás má trvalý pobyt, ale jeho skutečný pobyt není znám.
Potíže s poplatky i doručováním pošty
S tímto problémem se potýkají i další města v kraji. „Působí to potíže. Ti lidé se nepodílejí na žádných poplatcích, zejména za odpad, a jsou potíže s doručováním písemností," řekl Jiří Fiala, tajemník Humpolce, kde je téměř tři sta „radničních azylantů".
V Třebíči mají vyhlášku, která nařizuje i těmto lidem, že musí poplatky za odpad platit. „Vyhláška platí již dva roky. Nicméně získat poplatky se daří jen asi u dvaceti procent z nich," uvedl Přibík.
Proces přihlášení pobytu na radnici není pro úředníky jednoduchý. Zahrnuje výpověď svědka, že dotyčný už na původní adrese nebydlí, ustanovení opatrovníka a řadu dalších dokumentů.
Žádost o změnu trvalého pobytu ale musí mít svůj důvod. „Zažádat nemůže vlastník nemovitosti, kterému hrozí exekuční řízení, a on se mu chce vyhnout. Jemu totiž nezaniklo užívací právo k nemovitosti, což je podmínka rušení údaje o trvalém pobytu," doplňuje pelhřimovský tajemník Jan Machyán. V Pelhřimově je takových lidí 238.
Kuriózní situace nastala před lety v Jihlavě, kde už se množství těchto lidí blíží dvěma tisícům. Městští strážníci večer zadrželi opilého muže, jak se dobývá do zavřených dveří radnice a tvrdí, že přece chce jít spát domů, když má na radnici trvalé bydliště.
Jaké je řešení celého problému? Podle odborníků by měla být legislativa vázána na faktické bydliště, a ne na formální trvalý pobyt.
