Tento způsob spolupráce vyhovuje děvčatům a hochům, které se ve školním prostředí často potýkají při učení s potížemi nejrůznějšího charakteru. Jde o děti dyslektické. O těchto účastnících neobvyklé soutěže hovořila učitelka ze ZŠ Kpt. Jaroše Třebíč Vladimíra Burianová: „Jsou to děti, které jsou často stejně inteligentní jako jejich spolužáci, ale jejich výsledky ve škole, zvláště v jazycích, jsou horší, což má vliv na jejich sebevědomí. Tato soutěž si klade za cíl tyto děti vyzvednout a poukázat na to, že mohou být stejně úspěšné jako děti, co tyto potíže nemají.“


Do letošního 11. ročníku Dyslektické olympiády se přihlásilo 29 základních škol. Soutěže se zúčastnilo na 132 žáků z I. stupně, u nichž byla diagnostikována některá ze specifických poruch učení, nejčastěji dyslexie.


Ve tříčlenných družstvech děti na různých stanovištích plnily tyto disciplíny – matematický test, přírodovědný kvíz, stezku v botanické zahradě, skládání puzzle a netradiční sportování na hřišti.


„Disciplíny zůstávají stejné jako předešlá léta. Novinkou je matematická část. Neprobíhá formou písemných úkolů, ale žáci plní matematické úkoly na počítačích,“ objasnila Burianová.


Děti zažijí pocit úspěchu


Přestože je akce nazývána soutěží, nejde podle Burianové, která je její hlavní organizátorskou duší, o soutěž v pravém slova smyslu. Soutěžící se během zápolení učí spolupracovat a jejich zkušenost ze soutěže má pozitivní vliv i na vybudování uspokojivé pozice v kolektivu vrstevníků.


„Naší velkou motivací je i zvýšení informovanosti laické veřejnosti o potížích, které musí překonávat poměrně velký počet dětí a které jsou často opředeny různými pověrami a předsudky,“ zmínila učitelka Vladimíra Burianová.


„Koukej jak je to lehké,“ strkal loktem do svého spoluhráče u počítače jeden ze soutěžících. I on zažíval chvilku úspěchu, které se mu běžně ve škole nedostává často.