Někteří proto zvěři nyní do krmelců přidávají speciální léčiva. Lidé na procházkách nebo majitelé domácích zvířat se však nemusejí obávat. „Parazitózy spárkaté zvěře nejsou přenosné na člověka a příjem antiparazitik psy nebo kočkami je dost nepravděpodobný, protože tato léčiva bývají zamíchána do jadrných krmiv atraktivních pro spárkatou zvěř, nikoliv pro masožravce,“ ubezpečil mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal.

Léčiva nepodávají myslivci ve všech honitbách na Vysočině, ale pouze tam, kde se onemocnění prokázalo laboratorními testy. „To je pro nás nové. Dřív jsme zvěř přeléčovali preventivně, teď už se to dá jen při potvrzeném onemocnění. Navíc se zpřísnila administrativa,“ řekl jednatel Okresního mysliveckého spolku v Třebíči Josef Venhoda.

Myslivci sbírají během roku vzorky trusu a předávají je veterinářům. Teprve oni, když odhalí střečkovitost, tedy napadení zvěře larvami mouchy, nebo třeba motolici, jež ohrožuje játra, doporučí léčení. Myslivci to následně musejí nejen zajistit, ale také oznámit Státní veterinární správě a uživatelům všech sousedních honiteb.

Tím se má zabránit tomu, aby zvěř, která léčiva požila, byla v okolí ulovena a určena ke konzumaci. „Teď jsme mimo dobu lovu srnčí zvěře, ale přesto je nutné zdůraznit, že takovou zvěř není vhodné lovit. Rezidua z léčiv se totiž mohou dostat do zvěřiny,“ upozornil ředitel Krajské veterinární správy na Vysočině Božek Vejmelka.

To, že je nutné zvěř v honitbě přeléčit, pozná podle něj každý schopný myslivec a laboratorní rozbor je už jen potvrzením onemocnění. Zvěř, která bojuje s chorobou, je totiž zesláblá, což se dá odhalit pouhým pohledem.

Výrazně nejvíce honiteb, ve kterých myslivci v období od 6. do 22. února dají do krmelců léčivé přípravky, je letos na Žďársku. „Léčiva tam budou podána v přibližně padesáti honitbách z celkových asi osmi desítek na Vysočině,“ poznamenal Božek Vejmelka.

Na Třebíčsku se přeléčování srnčí zvěře chystá celkem v osmi případech, například u Budkova, Šebkovic nebo Dalešic.