Alespoň na Třebíčsku se však tato situace začíná pomalu měnit. „Nabádáme myslivecké hospodáře ve všech honitbách, aby si všechno dokumentovali, na všechno měli papír, aby zkrátka věděli nejen o škodách, které napáchá zvěř, ale také o škodách, které jsou páchány na zvěři," řekl jednatel Okresního mysliveckého spolku (OMS) v Třebíči Josef Venhoda.

Nimrodi ze 111 honiteb v okrese nyní mají ucelený přehled, kolik za myslivecký rok 2015, což je období od loňského dubna do konce letošního března, zaplatili majitelům polí a lesů jako odškodné. Zároveň také vědí, jakou sumu by od těch samých mohli sami požadovat. „Jedny z největších škod na zvěři totiž vznikají při senosečích. Zahyne přitom mnoho srnčí zvěře i zajíců," upozornil Venhoda.

ZVÍŘATA ČASTO TRPÍ

Úmrtí zvěře je na loukách, které vždy koncem května kosí velké rotačky, hodně. Třeba jen u Kožichovic potká takový osud běžně i několik desítek srnčat najednou.

Konec května je obdobím, kdy se nejen sečou trávy na sušení. Je to také doba, kdy srny, mysliveckou hantýrkou kladou mláďata. Instinkt jim velí rodit ve vysoké trávě, kde je srnče ukryto před predátory. Ne však před žacími stroji. „Někdy jsou zvířata tak rozbitá, že je těžké je najít a identifikovat," přiblížil jednatel OMS v Třebíči.

Mnohdy podle něj nepomáhají světelné nebo zvukové plašiče, které si myslivci často sami vyrábějí a snaží se jimi den před senosečí zvěř z luk vyhnat. Lovečtí psi to sice zvládnou, zvěř si ale podle Josefa Venhody najde brzy cestu zpět. „Pokud je srna k té louce fixovaná, v noci se tam vrátí a ráno už může být po srnčatech," podotkl.

Uhrazení škod, které způsobí zvěř, a škod, které jsou napáchány na zvěři, se mezi zemědělci a myslivci řeší dohodou nebo vzájemnou výpomocí. Nimrodi chodí třeba sbírat do polí kameny, aby se zemědělcům snáze obdělávala. K uznání škod však nedojde vždy. Myslivci z Třebíčska museli jen za uplynulý rok zemědělcům vyplatit přes 85 tisíc korun a dalších téměř tři sta tisíc za škody v lesích.

Myslivci naopak vykázali 785 kusů zbytečně uhynulé srnčí zvěře, což při cenách několika tisíc korun za kus znamená milionové ztráty. Ne všechny srnci, srny či srnčata uhynula pod rotačkami, ale mnoho z nich na silnicích pod koly aut. Předčasná smrt neminula 650 zajíců a 133 bažantů.

Třeba myslivci z Police vykázali za uplynulý rok 18 uhynulých kusů srnčí zvěře. „O hodně jsme přišli při senosečích," potvrdil předseda tamního mysliveckého spolku Bronislav Svoboda.

Zemědělcům nemuseli poličtí myslivci vyplatit nic, jednání s majiteli lesů však pro ně dobře nedopadla. „Máme tady jelení zvěř, která dělá velké škody. Zaplatit jsme za to museli přes 18 tisíc," řekl Svoboda.