Od letoška k tomu přibyla povinnost odevzdávat pro vyšetření na trichinelózu takzvanou trávicí metodou ještě ocásek divočáka, po myslivecku pírko. Kvůli vyloučení moru prasat myslivci také musejí odesílat krev z každého dvacátého uloveného kusu.

Rostoucí počet povinnosti však mladé myslivce od běžné činnosti odrazuje. „Není náhoda, že z dřívějších 110 tisíc je nás v republice už jenom kolem 90 tisíc a nadále stárneme," poznamenal Jaroslav Charvát z Moravských Budějovic, který se myslivosti věnuje rovných pětačtyřicet let.

Odevzdat pírko

Podle Státní veterinární správy jsou však zvyšující se nároky nutností, a to i kvůli podvodům, kterých se někteří myslivci v minulosti dopouštěli. „Na žádost Ministerstva zemědělství byla myslivcům uložena povinnost dodávat se vzorkem takzvané pírko. Tato skutečnost má zabránit zkreslování počtu odlovených prasat odebíráním několika vzorků svaloviny z jednoho odloveného kusu," vysvětlil mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal.

Podle slov místopředsedy Okresního mysliveckého spolku v Třebíči Tomáše Sedláčka však nová povinnost přílišné komplikace myslivcům nepřidělává. „Odevzdat pírko se vzorkem na vyšetření trávicí metodou, pokud vyšetření chtějí od státu zaplatit, není zas až takový problém, ale samozřejmě administrativa v posledních letech narůstá. Odebírají se třeba i vzorky trusu spárkaté zvěře z každého katastrálního území," zamýšlel se Sedláček.

S klesajícím počtem myslivců v České republice koresponduje trend i na Třebíčsku. „Myslivcům přibývá povinností, rostou tlaky na větší lov zvěře, hrazení škod působených zvěří, stavy drobné zvěře jsou vlivem stavu zemědělské krajiny výrazně sestupné a mladí mají dnes jiné zájmy než přírodu a zvěř," vyjmenoval Tomáš Sedláček.

Mladí se ale k myslivcům příliš nehrnou. To platí i na Třebíčsku. „Stala se z toho komerční záležitost a čím dál víc se musí kromě běžných věcí řešit třeba i dotace. Kromě redukce divočáků se po nás chce i pravidelná obnova pachových ohradníků a další věci. Mladí sice přicházejí, ale zkušenost je taková, že, když zjistí, jaké povinnosti je čekají, tak brzy zase odcházejí," mínil Jaroslav Charvát z Budějovic, člen Mysliveckého sdružení v Litohoři.

Podle něj mají někteří nimrodi i 300 brigádnických hodin ročně. „To už je velká porce po odpoledních a víkendech, zvlášť když si uvědomíte, že většina myslivců žije na venkově, kde práce na zahradě a v domě nikdy nekončí," mínil Jaroslav Charvát.

Za nelichotivé jméno myslivosti navíc podle něj mohou i aféry, které jsou s ní spojeny. Například občasná zranění či úmrtí při honech nebo usmrcení domácích mazlíčků, tedy koček a psů. „Když jsem v 71. roce s myslivostí začínal, tak jsem s flintou přes rameno chodil po ulici jako pán, dnes abych se spíš schovával. Náš věhlas klesl i kvůli médiím, která nás popisují jako zabijáky. Je však pravda, že se mezi nás dostali lidé, kterým nejde ani tak o myslivost jako takovou, ale pouze o lov," poznamenal Charvát.