V Dašovském mlýně u Štěměch na Třebíčsku nyní žije Marta Mastná, výtvarnice a archivářka. Z mlýna udělala muzeum a o mlynáři Tobiáši povídá velmi ráda. „Narodil se někdy kolem roku 1616. Víme o něm, že se v sedmdesáti letech znovu oženil a ke svým mnoha předchozím dětem přidal čtyři další. Poslední se mu údajně narodilo v devětaosmdesáti. K tomu samozřejmě potřeboval mladší manželku, ta ale zemřela dřív než on,“ vypráví Mastná.

Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Zdroj: Deník

Jejím koníčkem je sestavování rodokmenů a hledání v archivech. I to byl důvod, proč se rozhodla potomky mlynáře Tobiáše vypátrat.

„Příjmení Dašovský jsem našla jen u šestnácti lidí v celé republice. Říkala jsem si, že to není náhoda. V 17. století vznikala příjmení nejen podle zaměstnání a vlastností, ale i podle místa, odkud člověk pocházel. Oslovila jsem nositele toho jména a nabídla jsem jim zdarma zpracovat rodokmen, pokud mi poskytnou svoje podklady. Během asi dvou let se nám to podařilo všechno propojit,“ vzpomíná Mastná s tím, že se rodina Dašovských díky jejímu úsilí opět stmelila. „Různé větve se začaly scházet. Někteří Dašovští se tu už byli i podívat, a tak jsme si řekli, že jednou uděláme sraz Dašovských na Dašovském mlýně,“ usmívá se.

Tobiáš Dašovský ale nebyl první, kdo zde mlel obilí. První doložená písemná zmínka pochází z roku 1536. „Tehdy zde žil mlynář Jakub. Podle doložených pramenů platil vrchnosti za nájem mlýna každého půlroku čtyři slepice, čtyřiadvacet vajec a k tomu dvanáct grošů,“ doplňuje Mastná.

Expozice Za řemesly minulosti.
Řemesla v Třebíči končí, nahradí je archeologické nálezy

Ale ani Jakub nebyl prvním majitelem Dašovského mlýna. „Mlýn byl založen za Karla IV. ve 14. století. My okolo něj nacházíme například zbytky keramiky. Ty archeologové datovali do 15. století, takže bychom se potřebovali dostat ještě o sto let dále,“ vysvětluje bývalá archivářka a dodává, že i Otec vlasti by v založení mlýna mohl hrát určitou roli.

„Karel IV. hodně podporoval výstavbu mlýnů a rybníků. A přímo na Dašovském mlýně dokonce mohl být i osobně. V roce 1335 pobýval v Třebíči, odkud se svým otcem Janem Lucemburským putoval do Havlíčkova Brodu. Dašovský mlýn se nachází přibližně na trase, kudy mohl putovat a podívat se tak na naše údolí. A v nedaleké Cidlině mají studánku, které říkají Karlova. Pověst praví, že se z ní napil právě Karel IV,“ vypráví dále.

Marta Mastná sice pochází z Třebíče, ale v Dašovském mlýně pobývala často coby malá holka u dědečka a babičky. „Jezdila jsem za nimi, kdykoli to jen šlo, a chtěla jsem se sem vždy vrátit. Pak se to podařilo a s manželem jsme si mlýn zvelebili. Při vyklízení jsem zjistila, co vše tu máme za poklady. Komunisti totiž činnost mlýnů zakázali v roce 1952, a proto zdejší prostory sloužily jako odkladiště všeho možného. Tak jsem pojala myšlenku ukázat to lidem. Není totiž zcela samozřejmé, že by se toho tolik dochovalo,“ upozorňuje Marta Mastná.

Ve starém mlýně se jí žije nanejvýš spokojeně a díky muzeu se může o svou radost a o svou rodinnou historii podělit s každým, koho zajímají stará řemesla. Takových lidí není málo – do muzea jich zavítají každý rok stovky.