„Okres Třebíč byl loni velký průšvih, proto když tam mají letos srážkově o něco lepší úhrny, vypadá i úroda o něco líp. Pokud však vezmu celý kraj, vracíme se oproti loňsku a předloňsku, kdy byla ve zbytku Vysočiny nadprůměrná úroda, k nižším, spíš průměrným výnosům,“ zhodnotil Blažek.

Na Mohelensku, kde byl extrém v minulých letech nejcitelnější z celého kraje, jsou letos o něco spokojenější, co se týče obilovin.

„Sucho trvá, o tom netřeba diskutovat. Srážkový deficit už máme skoro 150 milimetrů a stav se stále prohlubuje. Spodní voda žádná. Trvá to už čtvrtý rok. Letos se suché období až tolik neprojevilo při sklizni obilovin, oproti loňsku byly lepší, velmi slušné. Ale řepky jsou špatné,“ konstatoval agronom podniku Agro Mohelno Josef Řezanina. „Řepky zkrátka nevyšly, máme kolem 2,5 tuny na hektar, je to zaschlé a drobné. Kukuřice a cukrovka zatím bojují, na horších pozemcích, kde jsou kopečky nebo horší půdy, je to bída,“ dodal.

Bouřky chodí v pásech

Podle ředitele Okresní agrární komory Třebíč Karla Coufala hlásí zemědělci z okresu rozdílné výsledky a prognózy.

„Zatím je sklizený ozimý ječmen. Nechci to porovnávat k loňsku, který byl hodně špatný. Řekl bych, že zatím je úroda v lepším průměru. Některé podniky měly kolem 65 až do 70 metráků z hektaru, jinde se to pohybovalo kolem 50 metráků. Relativně pěkné výnosy byly směrem od Třebíče k Jaroměřicícm,“ vypočítal. Plošně hodnotit však nechtěl. Důvod? Chování počasí. „Obrovskou roli sehrávají lokální nepravidelné srážky, bouřky i krupobití, které chodí v pásech,“ řekl.

Co se nepodařilo suchu, můžou v současnosti dokonat dešťové přeháňky. „Všichni vjeli do řepek a pšenic, ale mají hotové jeden dva pozemky a zbrzdil je déšť. Sušení nikdo nemá, vyčkává se.

Stařeč má na větší ploše mák, nevypadá nejhůř, je otázka, jestli nepřijdou kroupy a nezničí ho. Nebo pokud bude každý den poprchávat, zda úrodu nepoškodí plíseň,“ vysvětlil Coufal.

Chystá se sklizeň ovsa, žita, jarní pšenice a jarního ječmene. „Když přestane pršet, budou strašné fofry, protože jak to vyschne, všichni vjedou do polí. Neboť pomalu začínají běžet agrotechnické lhůty na setí řepky,“ doplnil svůj pohled Coufal.

Po 20. srpnu burčák

Jediná uznaná viniční trať na Vysočině, ta sádecká, letos utrpěla kvůli krupobití. Deště posledních dní zase vytvářejí vlhko, kvůli kterému hrozí rozvoj houbové choroby padlí révového.

„Násada hroznů je průměrná, o něco horší než loni. Ale zatím se daří úrodu chránit. Hrozny jsou zdravé. Naše první vlastní burčáky budou kolem 25. srpna, možná ještě předtím dovezu hrozny ze Štůrova ze Slovenska,“ uvedl spolumajitel sádeckých vinic Lubomír Lampíř. Pak by byl částečně zkvašený hroznový mošt už kolem 20. srpna. Letos bude vlastní burčák ze Sádku o tři čtyři dny později než loni.

Pěstují tam i čtyřicet broskvoní, na kterých se rovněž podepsaly kroupy. Lehce poškodily plody, ale čtyři metráky sladkých a dobrých broskví budou.

„Dlouhodobé sucho trápí hlavně okolní vegetaci, na révových keřích se projeví asi až v následujících letech, protože mám většinou vinohrady starší a hlavní kořeny jsou ve větší hloubce. Sucho je ale pořád obrovské. Naprší, voda steče a nic nezůstane v půdě,“ poznamenal Lampíř.

Chtějí růst, musí pořídit další vrt

V minulých letech se potýkali s nedostatkem vody ve Slavíkovicích na Jemnicku. Nyní se blýská na lepší časy. Obec zásobuje své domácnosti pitnou vodou z vlastní studny. Nově taky ze 60 metrů hlubokého vrtu. Nechala ho vyhloubit poté, co byl vypuštěn místní velký rybník a v obecní studni došla voda. Letos je rybník spravený, napuštěný, zvedla se hladina v obecní studni a pojistkou je právě vrt. Aby se vesnice mohla rozrůst, už počítají, že bude nutné udělat ještě jeden vrt. Přece jen sucho je v republice velké a nechtějí riskovat nedostatek vody pro nové domácnosti. „Připravujeme parcely pro výstavbu domků, budou zasíťované, tedy i s vodovodem,“ vysvětlil slavíkovický starosta David Habr. Na centrální vodovod z Vranovské přehrady se obec napojovat v budoucnu neplánuje, protože je pro ni dost daleko.

Prameniště vysychají

A jak to vypadá se zdroji pitné vody právě pro nejpostiženější Třebíčsko? Jsou tři lokality, odkud je prováděn odběr. Dlouhodobější potíže hlásí heraltické prameniště, které věrně odráží aktuální stav podzemní vody. Projevuje se tam i negativní efekt masivního odlesňování porostů napadených kůrovcem. Vranov a Mostiště mají zatím zásoby dostatečné.

Relativně dobře je na tom i Dalešická přehrada na řece Jihlavě, která poskytuje chladicí vodu dukovanské jaderné elektrárně. Z minulého období si „nastřádala“ dostatečnou zásobu, takže nezaznamenává problém v současnosti, kdy polovina toků na Vysočině, včetně řeky Jihlavy ve Dvorcích, vykazuje v hlásných profilech sucho.

Například třebíčský vodoprávní úřad vyhlásil příkaz šetřit vodou pro stovku obcí, které pod něj spadají. Dotýká se to zalévání, napouštění bazénů, odběrů vody z řek a potoků.

Sečení otavy místy vůbec nebude

Meteorologové upozorňují, že se sice v uplynulém týdnu vyskytly srážky, měly však pouze lokální charakter. Schne vše ve volné přírodě. Nejvíce postiženy jsou jehličnany, předčasně žloutnout začínají i listnáče jako břízy, lísky, kleny, třešně či habry. „Otavoseč velmi pravděpodobně na většině lokalit vůbec neproběhne, prohloubí to nedostatek sena pro hospodářská zvířata,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav.

Teploty vzduchu se v následujících dnech budou přes den pohybovat okolo 25 °C. Lze očekávat lokální přeháňky i bouřky.