Zároveň ale uložila ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), aby v nové verzi upravilo některá ustanovení, která by mohla být podle Legislativní rady vlády a některých dalších úřadů v rozporu s dalšími zákony nebo ústavním pořádkem. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom dnes informoval ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Přepracovaný návrh věcného záměru má vládě předložit do 30. června 2018.
„Při jednání dnes šlo o to, jestli vláda souhlasí s myšlenkou speciálního zákona k otázce výběru úložiště a jestli souhlasí s konkrétním záměrem zákona. Tu první otázku vláda odpověděla ano. S tím konkrétním návrhem nikoliv, protože některé úřady i Legislativní rada vlády se domnívají, že některá ustanovení jsou v rozporu s ústavou," uvedl Mládek.
Cílem zákona je zlepšit proces výběru vhodné lokality pro hlubinné úložiště a posílit aktivní spoluúčast dotčených obcí v tomto procesu.
Dnes projednávaná verze navrhovala například, aby na schválení konkrétní lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR mohl mít v určité fázi vliv i Senát. Materiál byl ovšem předložen s rozpory několika institucí, včetně čtyř ministerstev. „Rozpory se týkají zejména ústavního rozměru zapojení Senátu do procesu rozhodování o výběru lokality pro hlubinné úložiště, požadovaného rozsahu souhlasu dotčených obcí, vazby na správní řízení, jež musí proběhnout, jakož i na nový atomový zákon, požadavku na zpracování více variant řešení při posuzování dopadů RIA," uvedlo dnes MPO.
Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví Hory na Žďársku. O finálním umístění úložiště by měla vláda rozhodnout do roku 2025. Jeho provoz by pak měl začít po roce 2065.
