Masarykova vyhlídka v Třebíči se svými rozměry sice nemůže měřit s monumentální bazilikou svatého Prokopa či velkým kostelem svatého Martina, pro místní je ale přinejmenším tak významná. Kromě skvělého rozhledu na celé město, který oceňují i turisté, totiž už desítky let slouží i pro dostaveníčko zamilovaných dvojic. A co víc – nově ji památkáři vyhlásili kulturní památkou.

 Medailon s portrétem prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka je po třiašedesáti letech zpět na svém místě na Masarykově vyhlídce v Třebíči.
OBRAZEM: Medailon se vrátil na své místo

Vyhlídku navrhl a postavil místní architekt Jaroslav Herzán v roce 1930. Jeho vnuka, taktéž architekta, Lubora Herzána ta zpráva příjemně překvapila. „Dědeček byl členem Okrašlovacího spolku, který byl investorem vyhlídky. Na ní je naprosto úžasné spojení přírody a techniky. Tím technickým dílem prorůstají skály, pod ním je řeka, zelené stráně,“ vysvětluje Herzán.

V článku se dočtete:
- kde se v Masarykově vyhlídce skrývá medvěd
- jaký byl osud Masarykova medailonu
- proč památkáři vyhlídku prohlásili kulturní památkou

Jeho dědeček postavil vyhlídku v duchu funkcionalismu, který se vyžíval v ostrých hranách a betonu. Jenže v tomto případě zvolil natolik výjimečné místo, že stavbu doslova posadil na skálu. A právě ta v sobě nese jedno tajemství, kterého si neznalý člověk všimne jen stěží.

Jaroslav Herzán rád jezdil na Podkarpatskou Rus. Příroda této nejvýchodnější části Československa ho fascinovala. K tomu byl i vášnivý lovec, dokonce v jejích hlubokých lesích skolil i medvěda. „A právě medvěd je v té skále obrazně schovaný. Dědeček totiž využil podobu skály, na které vyhlídku vybudoval. Dědeček v jejím reliéfu viděl medvěda,“ popisuje Herzán a ukazuje západní stranu vyhlídky. Při bližším pohledu je silueta zvířete opravdu patrná – rýha ve skále značí tlamu, nad ní je čumák, dva svislé výstupky jsou uši, a dokonce nechybí ani prohlubeň značící oko.

Na vyhlídce je velký betonový kvádr. „Má přesně jeden metr krychlový. Možná to bylo připravené na nějakou mapu či reliéf města. K jeho osazení však nikdy nedošlo,“ zamýšlí se Herzán, který ale upozorňuje na jinou významnou část stavby. Tou je velký medailon prezidenta Masaryka. Jedná se ale už kopii toho původního. „Ten původní zmizel za nacistické okupace. Stavitel Josef Máca ho po válce našel v hutích ve Velvarech i s pamětní deskou našich legionářů od Zborova. Následně se medailon i deska vrátily do Třebíče. Ale o tři roky později začala hrozit rudá totalita. Lidé tedy Masarykův medailon sundali a ukryli ho do řeky nedaleko Sokolí. Jenže nějaký udavač to nahlásil a původní medailon se pak ztratil neznámo kde,“ vypráví Herzán.

Na třebíčském Hrádku vznikla neobvyklá vyhlídka ze tří kruhů. Ty ve svých "průzorech" nabízejí pohled na zdejší památky, poslouží ale také jako lavičky či fotokoutky.
VIDEO: V Třebíči proudí davy lidí na vrch Hrádek. Vznikla tam unikátní vyhlídka

Dostat se k vyhlídce z údolí v Kočičině dá nesportovcům docela zabrat. Vede k ní cesta s množstvím schodů, z nichž řada je zasazených do skály podobně jako samotná vyhlídka. Výstup ale stojí za to. „Podle mě je to jedno z nejkrásnějších vyhlídkových míst v Třebíči. Jsou odsud vidět všechny třebíčské kostely, kaple, obě synagogy. A dokud stála kaple v nemocnici, byla vidět i ta,“ uvádí Herzán.

Zdroj: Deník/Milan Krčmář

Na něm je patrné, jak má Masarykovu vyhlídku postavenou jeho dědečkem rád. „Je to malá stavbička, ale je přesně v místech, kde má být. Nijak tam neruší a je to krásný důkaz toho, jak příroda může souznít s technickým dílem,“ dodává architekt.

Masarykova vyhlídka

Nachází se na skalnatém úbočí lesoparku Hrádek. Byla postavena v letech 1929–1930 při příležitosti 80. výročí narození prezidenta republiky T. G. Masaryka. Slavnostní odhalení se konalo 28. října 1930.

„Jedná se o jednoduchou železobetonovou stavbu na čtvercovém půdorysu vycházející z principů funkcionalismu a moderního klasicismu, která se stala místem pravidelných oslav Masarykových narozenin i oslav založení Československé republiky“, konstatovala Marie Fuňáková z oddělení evidence a dokumentace telčského pracoviště Národního památkového ústavu.

Stavbu navrhl a realizoval třebíčský stavitel Jaroslav Herzán, iniciátorem myšlenky byl Okrašlovací spolek, který je významnou složkou třebíčské historie a iniciátorem mnoha krajinotvorných projektů v třebíčském urbanismu. Jižní průčelí zdobí medailon s reliéfem portrétu Masaryka a nápisem T. G. MASARYK 1850–1937. Původně bronzový medailon o průměru jeden metr byl v roce 2012 nahrazen replikou ze syntetické pryskyřice.

Objekt je významným dokladem architektonicky a urbanisticky hodnotné drobné stavby v krajině vystihující život společnosti období 20. a 30. let 20. století.