„Lidé se na evropské poslance dívají jako na vyžírky, kteří se chtějí snadno dostat k penězům," mínil třiaosmdesátiletý senior z Kojetic Alois Hanzal.

V obci, kde žije, přišlo před pěti lety o svých zástupcích v Bruselu hlasovat jen osmnáct procent voličů. „Nepamatuji si, že by tady proběhla nějaká kampaň proti Evropské unii, která by lidi ovlivnila, a oni schválně k volbám nešli. Vysvětlení je podle mě jednoduché, unie je i nám v Kojeticích prostě strašně vzdálená," zamýšlel se Hanzal.

To obyvatelé Petrůvek se před pěti lety cítili oproti Kojetickým Evropské unii pravděpodobně blíž. Z osmašedesáti jich odvolilo třicet devět, tedy přes 57 procent. „Tady lidé většinou chodí. Jsme malá vesnice, mezi lidmi se to asi víc rozkřikne. Jinak si to neumím vysvětlit," podotkla obyvatelka Petrůvek, která si nepřála být jmenována.

Zopakovat podobnou volební účast letos by se podle ní rovnalo zázraku. „Lidé asi Evropskou unii moc nechtějí. Hlavně když vidí, kolik ti poslanci berou a za co jsou placeni, tak je to štve a mě taky," zdůraznila. „Viděla jsem nějakou reportáž, kde jeden poslanec přišel do práce, ani si skoro nesedl, po chvíli odešel a byl prý přitom v práci. Jestli za tohle, tedy za nic, jsou placeni, tak k volbám skoro nikdo nepřijde," předpověděla.

Evropské volby nelákají

Nízký počet voličů lze očekávat také v Kojeticích. „K jiným volbám většinou chodím, ty evropské mě ale lákají ze všech nejmíň," mínila Klára Pézová, která je na mateřské dovolené. „Ještě jsem se ani nepodívala na kandidátky. Nevím, jestli tam bude nějaký kandidát, kterého bych chtěla mít v Evropském parlamentu. Spíš o tom ale pochybuji," poznamenala.

Podle Aloise Hanzala chybí mezi lidmi zájem o Evropu. „Je to vidět už třeba na tom, jestli se o těchto volbách baví soused se sousedem nebo s někým známým. Lidé hodně mluví o obecních volbách nebo o těch sněmovních, na evropské si skoro nikdo nevzpomene," řekl kojetický senior, který k letošním volbám jít nehodlá.

Po celé zemi přišlo před pěti lety k unijním volbám 28,22 procenta voličů, jen o desetiny procent lépe na tom byla Vysočina a také Třebíčsko. Volební účastí přes 38 procent se mohli pochlubit v Horním Újezdu. Mezi voliči byl tehdy i místní důchodce Josef Havel. „Souhlasil jsem se vstupem České republiky do Evropské unie a k volbám od té doby chodím. Ten základ, ta myšlenka není špatná, bohužel jsou tam lidé, kteří nemají ponětí o životě obyčejných lidí," zamýšlel se.

Obyvatelé Horního Újezdu vzpomínají hlavně na zemědělství, kterému se v okolí v minulosti dařilo. „Hodně se u nás pěstovaly brambory. Vždyť jsme tady měli bramborárny a úzce jsme spolupracovali s Čubovými Slušovicemi. Já jsem tomu tady třináct let šéfoval, tak o tom přece něco musím vědět," doplnil místní senior František Neuman.

České zemědělství dostalo korunu

Nejen po roce 1989, ale také se vstupem do Evropské unie se však kvalita českého zemědělství podle něj snížila. „Dřív jsme byli soběstační a ještě jsme třetinu produkce vyváželi. Unie tomu pak nasadila korunu. Místo toho, aby to, co tady ještě zbylo, podpořila, tak zavedla svoje omezující normy. Doplatily jsme na to nejen v bramborách, ale v cukrové řepě, pšenici nebo sladovnickém ječmenu," popisoval František Neuman.

Podobně se na to dívá i Josef Havel. „Kravíny a vepříny se rušily a všude vyrostla řepka a kukuřice. Copak to je hospodářství? Já myslím, že ne," řekl.

„Jestli se mi něco do pátku nestane, tak k volbám půjdu. Beru to jako občanskou povinnost," dodal.

František Neuman byl oproti němu rozhodnutý zcela opačně. „Já když se jednou zapřu, tak těžko povolím. Hlasoval jsem proti vstupu do Evropské unie a tak nevím, proč bych teď k volbám vůbec chodil," podotkl.