Pracovníci městyse Mohelno se ještě před vánočními svátky vrhli na úklid popadaných stromů, které zatarasily přístupové cesty, nyní pracují už přímo v lesích. „Máme 450 hektarů, z toho je ale asi padesát součástí rezervace. Často to jsou stráně nad řekou a nad údolím, kam se budeme velice špatně dostávat. Někde je to takřka nemožné," řekl mohelenský starosta Jiří Kostelník.

V obecních lesích tam pracuje skupina čtyř až pěti lidí. Úklid jim bude podle starostových odhadů trvat až do léta. Jen o několik týdnů dříve skončí pracovníci ze Sudic. „Poškozeného je toho strašně moc, budeme se s tím vypořádávat ne týdny, ale měsíce," upozornil starosta Jaroslav Doležal.

Jeho obec hospodaří na 48 hektarech, v dalších lesích figuruje jako spoluvlastník. „Oslovili jsme lidi ze vsi, jestli by si nechtěli přivydělat. Takhle jsme přijali čtyři brigádníky, dalšího člověka máme nasmlouvaného už delší dobu. Ten se nám stará o lesy po celý rok," podotkl sudický Jaroslav Doležal.

Škody po prosincovém mrholení a dešťových srážkách, které doprovázely mrazivé teploty, sčítaly i státní Lesy ČR. Ty obhospodařují přes 60 procent všech lesních pozemků na Třebíčsku.

Podle mluvčí Evy Jouklové z nich odvezou až 18 tisíc kubíků ledovkou poškozeného dřeva. „Následky stále odstraňujeme. Předpokládáme, že práce dokončíme do 30. dubna," mínila.

Podobnou námrazu, jaká Třebíčsko postihla v prvních dnech loňského prosince, většina současných lesníků nepamatuje. Ti zkušenější si ještě rozsáhlejší škody po ledovce vybavují, jejich vzpomínky jsou však staré již čtyři desítky let. „Tuším, že to bylo v roce 1974. Začalo to 11. ledna a jen na majetku třebíčského lesního závodu byla škoda sto tisíc kubíků dřeva," připomněl Jiří Konopáč, odborník na lesnictví, dnes již v penzi.

Loňská ledovka, se kterou se lesní dělníci budou potýkat ještě několik měsíců, některé stromy vyvrátila, jiné zlomila či nalomila. Spousta narušených kmenů se opřela o sousední stromy. Dílo námrazy pak často dokonal silný vítr, který se Třebíčskem proháněl v závěru minulého týdne.

I pro částečně poškozené stromy se využití najde. „Nic se nevyhodí," poznamenal starosta Sudic Jaroslav Doležal. „To nejlepší dřevo pošleme na pilu, co je solidní, prodáme lidem jako palivo, tu nejhorší třídu si pak zpracujeme sami a dáme do školky na topení," popisoval.

Podobně si budou počítat také v Mohelně. „Kolik toho budeme moci dát na pilu ke zpracování na fošny nebo trámy, se ukáže až v průběhu prací a po poradě s naším hajným. To nekvalitní půjde všechno na palivo," potvrdil mohelenský starosta Jiří Kostelník.

Ani po úklidu lesů ale nebudou mít jejich majitelé úplně vyhráno. U stromů s odlomenými korunami se totiž poškození může projevit až s odstupem času. „Do seshora odhaleného kmene bude samozřejmě zatékat a dřevo napadnou plísně a hniloby. Taky se na něj slétne dřevokazný hmyz, který se díky tomu může rozšířit i na okolní porosty," doplnil odborník na lesnictví Jiří Konopáč z Horních Vilémovic.