„Udělal se nový proto, že za dobu, kdy platil původní, se některé legislativní věci změnily a také vyvstala potřeba prodloužit o měsíc údobí, kdy bude otevřeno déle večer," přiblížil vedoucí finančního odboru a obecního živnostenského úřadu budějovické radnice Bohumil Horník.

Zmíněné hřbitovy budou otevřené v zimním období od 1. listopadu do 31. března vždy od 8.00 do 18.00, v letním období pak od 1. dubna do 31. října od 7.00 do 20.00. Jindy budou zamčené. Děti do 10 let budou smět na hřbitov jen v doprovodu dospělých. Opilci či lidé pod vlivem drog budou mít vstup zakázán, stejně tak bude zakázáno holdování alkoholu mezi náhrobky. A nebude se tam smět pohybovat na kole, kolečkových bruslích, koloběžkách či skejtech.

Tlecí doba lidských ostatků je stanovena na 10 let s možností pohřbívání do standardních hrobů hlubokých metr a půl.

V duchu smíření

„Řešení všech problémů spojených s péčí o opuštěné německé hroby by mělo probíhat v duchu smíření,“ uvádí se v řádu. V takovém případě se postupuje v souladu nejen s občanským zákoníkem, ale také ve smyslu bilaterální českoněmecké Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci.

Hrob, ve kterém je pohřben mimořádně vážený občan, je možné rozhodnutím zdejšího zastupitelstva prohlásit za „čestný hrob“ a opatřit ho takovým nápisem. Nájemce pak nesmí bez souhlasu zastupitelstva odstranit náhrobek a podobně.

Náhrobek, který vykazuje vysoké uměleckořemeslné zpracování, je možné rozhodnutím městské rady prohlásit za „cenný náhrobek“. Nájemce hrobu jej pak nesmí bez souhlasu rady odstranit.

Záznam o nebezpečné nemoci

Provozovatelem hřbitovů jsou městské technické služby. Jejich zaměstnanci jsou mimo jiné povinni zdržet se ve styku k pozůstalým chování nešetrného k jejich citům. Technické služby musejí písemně upozornit nájemce na skončení sjednané doby nájmu, a to nejméně 90 dnů před jejím skončením. Pokud není jeho trvalý pobyt nebo sídlo znám, uveřejní informaci 60 dní předem v místě na daném pohřebišti obvyklém.

Kdo chce uzavřít smlouvu o nájmu hrobového místa, má různé povinnosti. Například musí dát správci záznam o nebezpečné nemoci, pokud lidské pozůstatky, které byly uloženy do hrobu nebo hrobky, byly touto nemocí nakaženy.

Nájem se sjednává maximálně na 20 let, minimálně pak na pět let, to však pouze v případě, že se do hrobu už nebude pohřbívat.

Hrob musí být upravovaný, uklízený, nemá zarůstat nevhodným porostem, který by narušoval vzhledem okolí. Tráva pak nemá dosáhnout květenství. Dřeviny lze na hřbitově vysazovat jen s povolením provozovatele.

Pod úroveň dna hrobu

Co se s hrobem děje, když nájem skončí? „Nájemce předá místo vyklizené do 30 dnů od skončení nájmu. Vezme si vše krom uložených lidských ostatků, ať zpopelněných nebo nezpopelněných, protože v souladu s občanským zákoníkem lidské ostatky nejsou věci,“ upozorňuje se v řádu.

Po zániku nájmu ostatky zůstávají v hrobě. A jakmile o místo projeví zájem nový nájemce, jsou původní ostatky v době nového pohřbu uloženy pod úroveň dna hrobu – jinými slovy, hrobař je zakope hlouběji.

Co se stane, když umře samotný nájemce hrobu? „Pokud má být do hrobu uložen, správce zajistí úhradu nájemného na dobu tlecí od vypravitele pohřbu nebo od jiné zmocněné osoby,“ uvádí se v dokumentu. A pokud nikdo nepožádá o uzavření nájemní smlouvy k tomuto místu, zůstává bez nájemce a pečuje o něj správce hřbitova.

I milodary jen rozložitelné

Rakve použité pro pohřbívání do země musejí být vyrobeny z takových materiálů, aby ve stanovené tlecí době, tedy v průběhu 10 let, zetlely spolu s lidskými ostatky. Kovové díly jako madla lze použít jen omezeně.

Milodary vložené do rakve mohou být vyrobeny také pouze ze snadno rozložitelných materiálů.

A jak je to se zmíněnými pokutami? Až 100 tisíc korun lze uložit tomu, kdo zachází s lidskými ostatky či pozůstatky způsobem, který se dotýká důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění veřejnosti. Stejný postih hrozí za neoprávněné otevření zavřené rakve či urny s ostatky, rovněž tak za neoprávněné otevření hrobu, hrobky. Na 100 tisíc dále může vyjít nepovolená exhumace.